Praha - Místo vyšší valorizace penzí v příštím roce se předsedové koaličních stran dohodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, který by měli důchodci dostat na konci letošního roku. Potvrdil to ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Celkové náklady pro státní pokladnu vyčíslil na 1,7 miliardy korun. V příštím roce se budou penze valorizovat podle zákona, tedy o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v pondělí navrhla vládě valorizovat od ledna 2016 důchody o 1,8 procenta, v průměru asi o 200 korun (stejně rostly i od letošního ledna). Taková částka ale jde nad rámec zákona, což vadilo zbytku koalice.
Už v pondělí tak začaly padat návrhy, že by mohli penzisté místo vyšší valorizace dostat jednorázový příspěvek. Zmínil to šéf lidovců Pavel Bělobrádek i ministryně práce Marksová. Podle představ ČSSD by měli senioři příspěvek ve výši 600 korun obdržet v prosinci letošního roku. Napřesrok by jim pak penze vzrostly pouze v mezích, které stanoví zákon - o inflaci a třetinu růstu reálných mezd (průměrně 100 korun).
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že mimořádný příplatek pro všechny důchodce navrhla jeho strana, když se ukázalo, že se zvýšením o 1,8 procenta nesouhlasí její koaliční partneři. „Já jsem rád, že s tímto návrhem koaliční partneři souhlasí, a proto jsem dnes požádal paní ministryni Marksovou, aby připravila konkrétní návrh zákona,“ avizoval ministerský předseda.
Díky vyššímu růstu si to rozpočet může dovolit
Jak předeslal poslanec Jan Volný, takové řešení je pro hnutí ANO přijatelné, protože se jedná o paušál na každého důchodce a peníze na příspěvek půjdou ještě z letošního rozpočtu - potřebných zhruba 1,7 miliardy korun vláda vezme z úspor, které vzniknou díky vyššímu hospodářskému růstu. „Použijeme například část finančních prostředků, které se ušetří na nevyplacené podpoře v nezaměstnanosti,“ objasnil Sobotka.
Také lidovci souhlasí s tím, aby se příští rok valorizovalo podle zákona a letos se přidaly penzistům nějaké peníze navíc. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je lepší jednorázová částka podle možností rozpočtu, než „přidávat po dvacetikoruně měsíčně“.
„Určitě je to dobrá zpráva pro naše seniory. Samozřejmě bychom ale byli rádi, kdyby se podařilo prosadit to zvýšení důchodů o 200 korun měsíčně. Bude to předmětem dalšího jednání,“ dodal předseda rozpočtového výboru sněmovny Václav Votava (ČSSD).
Rada seniorů je nicméně spokojená jen částečně. „Aby došlo k náhradě toho, o co důchodce připravil pravicový kabinet, bylo by potřeba v příštím roce valorizovat o tři procenta. Takže jsme více podporovali návrh paní ministryně Marksové. Na druhou stranu chápu, že státní rozpočet má svoje limity,“ reagoval místopředseda rady Milan Taraba. Vyšší příjmy důchodců podle něj státnímu rozpočtu zpětně pomůžou, protože se zvýší spotřeba a sníží se sociální dávky. Taraba také ocenil, že částka bude pro všechny důchodce stejná.
Nesystémové a populistické, zní zprava
Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková (TOP 09) sníženou valorizaci z doby pravicových vlád hají. „Z důvodu krize bylo nutné přiškrtit výdaje státního rozpočtu,“ vysvětlila poslankyně (důchody se za Nečasovy vlády valorizovaly pouze o třetinu růstu mezd a třetinu inflace, nikoliv o celou inflaci). Vyplacení jednorázové částky ve výši 600 korun označila Chalánková za populistické rozhodnutí, kterým si vláda jen kupuje voliče. „Bez ohledu na budoucnost, po nás potopa,“ glosovala místopředsedkyně poslanců TOP 09.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček míní, že při lepším hospodaření by si kabinet vyšší variantu valorizace penzí mohl dovolit. „Jednorázový příspěvek ve výši 600 korun nic neřeší a podle mého názoru je i nedůstojný. Ukazuje na neschopnost vlády přistupovat k penzím systematicky a s hlubší úvahou.“
Pokud důchody porostou podle zákona (zhruba o jedno procento), státní kasu to vyjde na 3,5 miliardy korun. Vyplacení jednorázového příplatku pak bude stát celkem 1,7 miliardy, které ovšem půjdou ještě z letošního rozpočtu. Kdyby se příští rok přidávalo nad rámec zákona (zmíněných 1,8 procenta), náklady by dosáhly 6,9 miliardy.
