Praha – Penzijní reforma v podobě, jak ji schválili ekonomičtí ministři, je dílem lobbistů. V pondělním Hyde Parku to řekl vedoucí katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek. Návrh reformy má celou řadu nedostatků. Lidé si například budou odkládat své peníze na individuální účty ve fondech, které je budou zhodnocovat jen ve velmi zanedbatelné míře. Nejen z těchto důvodů tak reformě hrozí, že nebude mít příliš dlouhého trvání.
Penzijní reformu postavili lobbisté. „Kdybychom je jen chtěli spočítat v tzv. Bezděkově komisi, tak polovina členů jsou lobbisté,“ prohlásil Vostatek. Ten zároveň tvrdí, že Česko nemá žádný dlouhodobý problém s financováním penzí a už vůbec není potřeba, aby se kvůli tomu zvyšovala daň z přidané hodnoty. S tím přitom koaliční reforma počítá. Sazba DPH by se měla sjednotit na dvaceti procentech, zatímco nyní se třeba na potraviny, teplo, vodu, léky nebo knihy vztahuje 10procentní sazba.
Peníze svěříme fondům, kterým se příliš nedaří
Problémem důchodové reformy by podle Vostatka mohlo být i to, že peníze, které si budeme odkládat na individuální účty, svěříme penzijním fondům, které až dosud úspory střadatelů příliš nezhodnocovaly. Právě současné penzijní fondy by totiž měly podle představ koalice vytvořit základ pro vznik druhého, individuálního pilíře spoření na penzi.
„Výnosy, které penzijní fondy až do krize připisovaly, byly až na jednu výjimku velmi nízké. Byly nižší, než o kolik by narůstal důchodový nárok ve státním systému. Kdyby tam nebyl státní příspěvek, tak by ty produkty nikdo nekupoval,“ podotkl Vostatek s tím, že to není případ jen České republiky, ale i dalších zemí včetně těch, kde už penzijní reforma proběhla.
Aleš Michl, spolupracovník NERVu
„Když si začnete spořit s fondem, který investuje jen do státních dluhopisů, spoléháte na státní důchod a pak ještě na fond, který drží státní dluhopisy. Vaše riziko je pořád bankrot státu. Nejenže si nerozkládáte riziko, ale ani moc nevyděláte. V příštích deseti, dvaceti letech netrumfnete inflaci.“
Důchodovou reformu podkopou občané i politici
Vostatek ale není zdaleka jediným kritikem penzijní reformy. V pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu se k nim připojil také spolupracovník Národní ekonomické rady vlády Aleš Michl. Reformě podle něj může podlomit kolena nezájem mladých lidí dobrovolně si spořit na penzi tak, jak jim to chce nařídit stát. Problémem reformy ale nejspíš bude i nejednotnost a nestabilita názorů politiků. Zrušením reformy po vyhraných volbách už vyhrožují například sociální demokraté.
„Myslím si, že tato reforma neprojde, neměla by dlouhou životnost, myslím si, že se půjde jinou cestou,“ odhaduje Michl. Ani jemu se přitom nezamlouvá zvyšování daní. Daleko lepší cestou, jak se vyrovnat s náklady reformy, by podle něj bylo snížení výdajů vyškrtnutím všech výjimek ze zákona. Ty ocenil zhruba na 120 miliard korun.
Důchodová reforma by se měla naplno rozjet od roku 2013. Koaliční návrh počítá s tím, že by se lidé mladší 35 let mohli v budoucnu dobrovolně převést tři procenta ze svého sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností. Podmínkou by ale bylo, aby další dvě procenta posílali na tyto účty ze svého.
