Voda pro výrobu umělého sněhu nezdraží. Ministerstvo odmítlo vodohospodáře, spotřeba je prý mizivá

Nahrávám video

Ze sjezdovek na horách začíná právě v těchto dnech odtávat umělý sníh. Ten vyrobený v příští sezoně už mohl vyjít vlekaře výrazně dráž. Někteří ekologové a odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského totiž navrhovali kvůli ochraně přírody v připravované novele zákona zpoplatnit vodu na jeho výrobu. Ministerstvo zemědělství však ve středu České televizi sdělilo, že kvůli zanedbatelnému odběru povrchové vody ze strany skiareálů platbu nakonec zavádět nebude.

Vodohospodáři se domnívají, že by stále výkonnější zasněžovací stroje mohly v budoucnu ublížit vodním živočichům. 

„Může způsobit pokles průtoku pod tzv. minimální zůstatkový průtok,“ uvedl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského, jehož zřizovatelem je ministerstvo životního prostředí. Výzkum, který to má potvrdit či vyvrátit, zatím probíhá v Krkonoších. Rozšířit se má ale i na další hory.  

Od zpoplatnění vody odebírané pro výrobu umělého sněhu si vodohospodáři slibovali lepší regulaci i ochranu přírody.

  • Technické zasněžování zasahuje do půdních vlastností i vodního režimu.
  • Spotřeba vody pro umělé zasněžování je extrémně vysoká. Jedno sněhové dělo spotřebuje 80 až 500 litrů vody za minutu.
  • K vytvoření 1 m3 umělého sněhu je třeba 200 až 500 litrů vody, což při jeho vrstvě 20 až 35 centimetrů představuje spotřebu 70 až 120 litrů na čtvereční metr (tedy 700 tisíc až 1,2 milionu litrů na jeden hektar sjezdovky). V Krkonoších je přitom několik stovek hektarů sjezdovek.
  • Voda je odebírána v době, kdy je jí v krajině málo. V zimě, tedy v době průtokových minim, může nárazové noční zasněžování způsobit dočasné odebrání veškeré vody ve vodním zdroji. Pro malý potok to může znamenat to, že se sníží průtok natolik, že úplně zamrzne. Komplikace to ale přináší především lidem i zvířatům na dolním toku – voda se k nim dostává později a v menším množství.
  • Když navíc loni Česká inspekce životního prostředí zveřejnila výsledky dvouleté kontroly spotřeby vody, uvedla, že téměř třetina lyžařských středisek spotřebovala na umělé zasněžování více vody, než měla povoleno.
  • Zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu také znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé. Experimentální měření z Alp a Atlasu ukázala, že téměř třetina vody přeměněné v technický sníh se z území vytrácí.
  • Také se liší kvalita vody, která vzniká z běžného sněhu a z technického sněhu. Normální přírodní sníh vzniká z dešťové vody, která se díky tomu, jak vzniká, téměř rovná kvalitě vody destilované – nejsou v ní tedy žádné rozpustné látky ani nic dalšího. Oproti tomu umělý sníh vzniká z vody, která je povrchová, tedy vlastně mineralizovaná a zasažená vším, co leží na zemi a pod ní. Do této vody se mohou přidávat aditiva, která způsobují, že sníh vydrží delší dobu i při vyšších teplotách. Může být sice více obohacená o živiny, ale také o škodlivé látky.
  • Technický sníh pak může ovlivnit i biodiverzitu, prodlužuje totiž zimní období a zkracuje vegetační sezonu. Protože vydrží déle i s vyššími teplotami, vytváří překážku pro časně kvetoucí vegetaci. Přednost získá sněhomilná vegetace.
  • Zdroj: ČT24/vodnihospodarstvi.cz/Vliv lyžování na horskou přírodu: shrnutí současných poznatků a stav v Krkonoších, autor: Jiří Flousek/ecofuture.cz/aktuálně.cz

U ministerstva zemědělství však vodohospodáři podporu nenašli. Důvodem je prý malé množství odebírané vody.

V roce 2016 vlekaři v Česku odebrali zhruba tři miliony kubíků vody na zasněžování. To je méně než půl procenta celkového odběru povrchových vod v Česku, uvedlo ministerstvo zemědělství. 

Na dotaz ČT sdělilo, že o zpoplatnění odběrů povrchové vody pro výrobu sněhu neuvažovalo. Zároveň dodalo, že vzhledem k zanedbatelnému množství vody odebrané pro tyto účely oproti celkovým odběrům platbu za odběry pro zasněžování zavádět nebude.  

Vodohospodáři by v připravované novele chtěli například také zpřesnit způsob měření odebrané vody při zasněžování.  Změny v zákoně mají poslanci projednávat na podzim.

Přísady ve sněhu ještě nikdo neprokázal

Například v nádržích Krušnohorského skiareálu Plešivec jsou zásoby 15 000 kubíků vody. Během sezony tady smí podle povolení úřadů vyrobit sníh jen ze 41 000 kubíků, aby neohrozili živočichy v okolních potocích.

Umělý sníh má trochu jiné složení než přírodní a bude se rozpouštět déle. Že by byl však znečištěný, zatím nikdo neprokázal. V budoucnu ale i to chtějí vodohospodáři prověřit. 

„V celé České republice nikdo nepoužívá žádné přísady do technického sněhu,“ uzavřel jednatel Skiareálu Klínovec Martin Píša. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.