Do Číny dorazil první přímý nákladní vlak z Česka se zbožím za pět milionů dolarů (necelých 110 milionů korun). Víc než 11 tisíc kilometrů ujel za 16 dnů. Tamní úřady teď vypraví soupravu opačným směrem. Pokud se spojení ujme, chtěly by ho provozovat jednou týdně. Rozvoj železnice je součástí strategie „pásma a stezky“, kterou Peking razí, aby posílil svůj vliv v Asii a Evropě.
Kvůli širším kolejím v Rusku se zboží dvakrát překládalo, takže vlak je jiný než ten, co vyrážel z Prahy – 82 kontejnerů s výrobky z Česka a dalších evropských zemí obsahuje sklo, automobilové součástky i pivo.
„Teď připravujeme zboží pro vlak z I-wu do Prahy. Brzy to začne fungovat. Jakmile se doprava zaběhne a trh poroste, očekáváme jeden vlakový turnus týdně,“ řekl viceprezident společnost Yiwu Timex Industrial Investment Fang Sü-tung.
Otázkou je poptávka. Rychle se kazící zboží musí letecky a u ostatního většinou nehraje roli, jestli cestuje 16 dnů po kolejích nebo 35 po moři. Zásadní je cena: lodní kontejner z Evropy vyjde zhruba na 1500 dolarů, po železnici to může být až o tisícovku dražší.
Klientka vlaku, ředitelka logistiky pro Asii a Pacifik u firmy Delphi Tchu Chaj-jün uvedla, že obvykle sází na kombinaci námořní a letecké přepravy. Dodávky jsou podle ní ale čím dál komplikovanější, což firmu nutí inovovat. „Námořní doprava je nestabilní a protahuje se, a letecká je zase drahá. Železnice je dobrý kompromis,“ dodává manažerka. Z Evropy si objednala automobilové díly.
Vedle například Madridu a Londýna je Praha 16. město propojené s Čínou. Zástupci provincie Če-ťiang dokonce zvažují stavbu logistického centra ve Středočeském kraji. Slibují dokončení do pěti let, tří tisíc pracovních míst a investici 150 milionů eur (přes 3,9 miliardy korun).
„Hlavními obchodními partnery I-wu jsou Jihovýchodní Asie a západní a severní Afrika. Obchod se střední Evropou nedosahuje vysokých objemů, ale rozvoj železnice nás se středoevropskými zeměmi sblíží,“ uvedl ředitel obbchodního oddělení společnost Yiwu & E-Commerce Office Wang Pi-žung.
Železnice oživuje starobylou Hedvábnou cestu, kterou čínský prezident razí jako geopolitickou iniciativu zvanou „Pásmo a stezka“.
Nákladní železnice podle odborníků nejspíš nebude mít na obchod zásadní vliv. Daleko důležitější je psychologický dopad – přibližuje Asii Evropě. Strategie pásma a stezky pomáhá Číně posilovat vliv na obou kontintentech.
