Vláda schválila návrh zákona o centrální evidenci účtů fyzických a právnických osob vedených u bank a záložen, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něho je zákon dalším krokem vlády v boji proti daňovým únikům a praní špinavých peněz.
Norma počítá s tím, že evidenci účtů bude spravovat Česká národní banka (ČNB) a data v ní budou minimálně denně aktualizována.
„Informace o existenci účtů mohou v odůvodněných případech žádat daňové orgány, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby a finanční analytický útvar ministerstva financí,“ uvedl k zákonu Sobotka. Podle ministerstva financí mohou informace z evidence pomoci například finanční správě reagovat na přesun peněz získaných podvody.
Registr podle ministerstva umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. „Odpadne tím plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Současná doba odpovědi od jednotlivých institucí je v řádu dní až týdnů, uvedl úřad.
Opoziční ODS s návrhem zákona nesouhlasí, podle ní bude narušena svoboda občanů. „Centrální registr účtů je prvním krokem k tomu, že bez jakékoli kontroly bude mít řada osob přehled o účtech všech občanů. Vzhledem k tomu, jak často dochází k úniku dat, je to další nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí v rámci boje s daňovými podvody,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Údaje nebudou obsahovat zůstatky peněz na účtech
Záměr zřídit evidenci účtů schválila vláda předloni v prosinci. Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím ale nesouhlasila ČNB.
Návrh zákona vychází z dohody ministerstva a ČNB. Podle ní se například bude evidence účtů týkat fyzických i právnických osob, údaje nebudou obsahovat zůstatky peněz na účtech ani informace o jejich pohybech. Historie údajů se začne vytvářet až po zahájení provozu evidence, data se budou archivovat po dobu pěti let a centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.
Finanční analytický útvar (FAÚ) také uvedl, že MF nikdy nepožadovalo ani nenavrhovalo, aby evidence obsahovala jakékoli informace o stavu účtu nebo dokonce pohybech na účtu. „MF to zásadně odmítalo jako neúčelné a zbytečně zatěžující a prodražující celý systém. Dalším důvodem odmítnutí bylo i to, že systém z důvodu bezpečnosti dat nemůže být napojen přímo na systémy jednotlivých finančních institucím,“ řekl Jiří Tvrdý z FAÚ. Navíc podle něj kvůli každodenní aktualizaci by tak informace o zůstatku byla vždy zastaralá. Státním orgánům podle Tvrdého k řádnému plnění jejich povinností stačí informace o tom, která finanční instituce vede účet, o který se zajímají.
Informační systém by měla vytvořit centrální banka a měla by ho provozovat na náklady státu. Podle zprávy k návrhu zákona by náklady na vybudování systému měly být 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.
Současná doba odezvy na žádost o informaci je v řádu dní až týdnů, což je doba, během které stát ztrácí možnost účinně zasáhnout a například zablokovat odčerpání peněz z účtu. Registr naopak umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. „Centrální evidence účtů je tak důležitým pilířem, který výrazně zvýší také akceschopnost Kobry,“ upřesnil ministr financí Andrej Babiš (ANO).
„Technicky je tento záměr proveditelný. Česká bankovní asociace byla přizvána ke konzultacím záměru tohoto legislativního opatření a v tomto rámci upozorňovala na potřebu účinných kontrolních mechanismů, jak nakládají oprávněné osoby s informacemi, v této databázi obsaženými,“ řekl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Podobný systém již funguje i v jiných evropských státech, například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii. Zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a v současné době jej má v návrhu „protiteroristického balíčku“ Evropská komise. K jejímu zprovoznění dojde po 16 měsících od uvedení zákona v platnost, pravděpodobně v první polovině roku 2018.
