Vláda posílá horníky o pět let dříve do penze

Horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do důchodu o pět let dřív než ostatní. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválila po několika odkladech vláda. Nová pravidla by měla platit od října příštího roku. Pokud změnu odsouhlasí poslanci, horníci půjdou do penze zhruba v 58 letech. Stát za to zaplatí do roku 2055 přes jedenáct miliard.

„Jsem rád, že vláda schválila předčasné důchody pro horníky z hlubinných dolů. Tito lidé si to zaslouží vzhledem k charakteru své práce. Navíc to usnadní řešení sociálních dopadů případného dalšího útlumu těžby,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Dodal, že tato úprava zákona o důchodovém pojištění se týká nejen horníků z OKD, ale také třeba zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce.

Lidovecký vícepremiér pro vědu a inovace Pavel Bělobrádek řekl, že nadále zůstává ve hře jednání o větším zapojení zaměstanavatele na financování důchodů. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD zdůraznila, že dřívější odchody horníků do důchodu nejsou žádnou českou specialitou, ale že v ostatních evropských zemích jde o běžné opatření.

„Chci  také zdůraznit, že nejde o pomoc jedné firmě, ale konkrétním lidem, kteří mají za sebou roky těžké práce v exterémních podmínkách. Nezaslouží si, aby byli vláčeni po úřadech práce. Zkušenosti potvrzují, že rekvalifikace horníků je velmi problematická,“ uvedla Marksová. Dodala, že část horníků má už nyní nárok odejít do důchodu dříve. „Tímto návrhem jejich počet pouze rozšiřujeme asi o tři a půl tisíce lidí,“ doplnila ministryně.

Vedle mnoha dalších opatření by to mohlo přispět ke stabilitě regionu.
Jan Mládek

Podle šéfa odborových svazů Jana Sábela jde o logický krok. „Jsou tam horníci, kteří pracují od roku 1993 a je neudržitelné, aby v této těžké práci pokračovali. Pokud nepůjdou dříve do důchodu, zcela určitě by se objevili na úřadech práce a stát by na ně stejně musel platit,“ řekl Sábel.

Tamní úřad práce nedokáže podle slov své ředitelky Yvony Jungové prozatím odhadnout, jaké dopady bude mít dřívější hornický důchod pro tamní trh práce. Připouští ale, že by se mohl zvýšit zájem i pro rekvalifikaci na hornické povolání. „V dnešní době už čisté povolání horník vlastně moc neexistuje, protože pro práci v dolech jsou zapotřebí specializace technického směru – od elektrikářů přes zámečníky po strojníky,“ dodává Jungová.

Ministři za ANO se zdrželi hlasování

Proti novele se stavělo ministerstvo financí, které tvrdilo, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém. Šéf státní kasy a předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl, aby se na řešení více podílel majitel dolů - společnost OKD. Při rozhodování se ministři za ANO zdrželi hlasování.  „Akciová společnost OKD za uplynulých deset let vložila do státního rozpočtu přes 45 miliard korun. Myslíme si, že to je dostatečná částka,“ dodává mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Jsem přesvědčen, že majitel OKD měl už dávno přispívat, měl už dávno vytvářet určité finanční prostředky. Ale neudělal to. A já teď nebudu ten arbitr, který bude řešit, co s panem Bakalou.
Jaroslav Zavadil
poslanec a předseda výboru pro sociální politiku

„Mrzí mne, že se pro podporu novely nepodařilo získat ministry z hnutí ANO. Věřím ale, že v Poslanecké sněmovně návrh projde,“ uvedla Marksová. Přidal se i premiér Sobotka. Vyjádřil naději, že zvítězí zdravý rozum a návrh, který je také příspěvkem k transformaci Moravskoslezského kraje, bude schválen. 

28 minut
Interview ČT24: Poslanec Jaroslav Zavadil o důchodech, hornících a nezaměstnanosti
Zdroj: ČT24

Babiš nadále tvrdí, že jde o nesystémové řešení a není jasné, jak budou poslanci koaličního hnutí ANO hlasovat. „Rozhodnutí vlády respektuji, ale čekal jsem, že to budeme řešit komplexněji. Jsou i jiné profese, které by si to zasloužily. A OKD je kontroverzní firma,“ řekl Babiš. Opozice vyjadřuje své výhrady už nyní. „Je to nesprávné řešení, které znevýhodňuje ostatní důchodce, kteří by měli hornické důchody zaplatit,“ komentoval rozhodnutí vlády Miroslav Kalousek z TOP 09.

Podle návrhu mají dřívější důchody platit pro havíře, kteří pracovali pod zemí a odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud by práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole a u uranu o 219 směn méně. Nárok odpovídá zhruba patnácti rokům práce v dole.

Muži mají nyní do důchodu odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci nově chodili do penze v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Na změnu tlačily řadu let hornické odbory. Argumentovaly mimo jiné tím, že horníci žijí kvůli těžké práci kratší dobu, což dřívější penzí zohledňují státy v celé Evropě.

Do roku 2055 stát za horníky dá 11,6 miliardy

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a výdělku. Podle návrhu by se v procentuálním dílu horníků měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek dosahuje 13 274 korun. V dalších letech se má zvyšovat o valorizaci.

Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech půjdou z důchodového systému desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025
Načítání...