Praha – Odbory požadují růst minimální mzdy od ledna alespoň o 500 korun na 9 000 korun. Vláda přitom s růstem počítá. Chce ale, aby se na tom shodli nejprve odbory i zaměstnavatelé. Premiér Bohuslav Sobotka to prohlásil po jednání tripartity. Odbory a zaměstnavatelé na společné schůzce také podpořili vládní návrhy na podporu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Firmy by například měly dostávat příspěvky na mzdy nezaměstnaných z ohrožených skupin. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ale zároveň upozornil na nesoulad některých opatření s názory ministra financí a s chystaným rozpočtem.
„Vláda je připravena přistoupit od 1. ledna příštího roku ke zvýšení minimální mzdy. Primárně se obracíme na sociální partnery, aby dospěli ke kompromisu. Pokud k němu nedospějí, pak vláda předloží návrh, který se bude kompromisu co nejvíce blížit,“ uvedl Sobotka. Dohodu by mohla potvrdit už příští tripartita, která se má konat 2. června.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Václava Pícla vnímají odbory minimální mzdu jako ochranu proti chudobě. Sobotka dodal, že by měla motivovat k práci. „Je strašně důležité, aby existovaly co největší rozdíly mezi tím, co lidé jako nezaměstnaní dostávají na dávkách, a mezi tím, co dostávají, když pracují, byť za minimální mzdu,“ upozornil. Vláda by proto chtěla nejnižší příjem zvyšovat pravidelně, tedy i od ledna 2016.
Michaela Marksová, ministryně práce
„Máme zde řadu lidí, kteří i když pracují, tak jsou pod hranicí chudoby, která je okolo 9 600 korun. Domníváme se, že pracovat se musí vyplatit. Zvyšování minimální mzdy je jeden ze základních předpokladů, aby to bylo naplněno.“
Mnozí zaměstnavatelé ale v minulosti se zvyšováním minimální mzdy nesouhlasili. Argumentovali tím, že pokud by ji zvedli, museli by přidat i ostatním zaměstnancům, což si prý v recesi nemohou dovolit. Zvlášť malé výrobní podniky by prý bojovaly o přežití a musely by propouštět. Minimální mzda se zvedla naposledy loni v srpnu, a to o 500 korun na 8 500 korun. Předtím vzrostla naposledy v roce 2007. O minimální mzdě bude vláda rozhodovat v létě.
Vyšší mzdy však chtějí i zaměstnanci státu. Třeba učitelé a úředníci požadují příští rok navíc pět procent a třeba policisté i hasiči dokonce osm procent. Premiér je sice ochotný o zvýšení platů veřejných zaměstnanců jednat, vláda ale nejdřív musí sehnat potřebné miliardy.
Miroslav Kalousek, 1. místopředseda TOP 09
„Aby dostali státní zaměstnanci hodně přidáno, je v rámci předvolebních slibů Andreje Babiše. Není to v rámci reálných možností Andreje Babiše.“
Firmy by měly dostávat příspěvky na mzdy nezaměstnaných
V oblasti podpory zaměstnanosti a konkurenceschopnosti předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu deset opatření, která by měla v Česku zlepšit podnikatelské prostředí a zjednodušit administrativu. Jejich součástí jsou i investice do infrastruktury, rozvoj stavebnictví nebo podpora vědy a výzkumu.
Vláda se pak chce zaměřit především na pomoc lidem, kteří jsou na trhu práce nejvíce ohrožení. Jde hlavně o mladé lidi do 30 let, lidi v předdůchodovém věku nebo se zdravotním handicapem. Firmy by podle návrhů měly dostávat příspěvky na mzdy nezaměstnaných z těchto skupin. Získat by je měli i zaměstnavatelé, kteří přijmou lidi, jimž propuštění hrozí. Jde například o horníky v zavíraných dolech. Příspěvky na mzdy by měly jít i do státních firem, které dají práci osobám s nízkou kvalifikací.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka měly předložené materiály tentokrát velmi dobrou odbornou úroveň. Zbývá už jen „dotáhnout drobnosti“. Zmínil posílení úřadů práce o další úředníky, kteří by spolupracovali s firmami a věnovali se agendě zaměstnanosti. U opatření resortu průmyslu ale vidí „největší vykřičník v tom, že to není v souladu s názory ministra financí“ a s chystaným rozpočtem.
