Vláda kývla na snížení deficitu veřejných financí na 1,9 procenta

Praha – Vláda dnes stvrdila snahu snížit deficit veřejných financí na 1,9 procenta hrubého domácího produktu v roce 2014. Stalo se tak schválením aktualizované verze takzvaného konvergenčního programu, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Strategie počítá s dosažením vyrovnaných rozpočtů v roce 2016, což si podle ministra financí Miroslava Kalouska vyžádá výrazné strukturální změny.

Aktualizace poprvé navazuje na loni schválený harmonogram, jehož cílem je podle Evropské unie prohloubit a posílit rozpočtový dohled a koordinaci rozpočtových a strukturálních politik v unii. Stejný plán na snižování deficitu veřejných financí již obsahují i střednědobé výdajové rámce, které vláda schválila 20. dubna.

Plánované deficity veřejných financí v jednotlivých letech:

  • 2011 - 4,2 procenta HDP
  • 2012 - 3,5 procenta HDP
  • 2013 - 2,9 procenta HDP
  • 2014 - 1,9 procenta HDP

Podle oficiální terminologie se deficit veřejných financí počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů, Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Pro přijetí eura musí Česká republika nejprve splnit maastrichtská kritéria. Země, která chce platit společnou unijní měnou, tak musí mít inflaci, která se odchyluje od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně o 1,5 procenta, schodek veřejných financí musí dosáhnout maximálně tří procent HDP. Zadluženost adepta na přijetí eura nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje, a průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci. Země taktéž musí udržovat kurz měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...