Vláda krachujícím výrobcům skla a porcelánu nepomůže, ČEZ jim alespoň obnovil dodávky

Praha/Karlovy Vary - Výrobcům skla a porcelánu ze skupiny firem Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus nepomůže ani stát ani ČSOB. Koncern má existenční potíže a podle odborů je stát tím, kdo by měl pomoci zachránit práci pro 7000 jeho zaměstnanců. Ministerstvo financí se ovšem nikoho zachraňovat nechystá, protože to považuje za neodpovědné vůči daňovým poplatníkům a za nespravedlivé. Poukazuje také na to, že není vlastníkem a zodpovědnost za záchranu přehazuje na ČSOB, která je správcem akcií. Ta však tvrdí, že hlavní slovo při jednáních o záchraně má stát. Firmy RWE a ČEZ alespoň do příštího týdne porcelánkám obnovily dodávky energie.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) při dnešních interpelacích ve sněmovně řekl, že se situaci firmy snažil řešit. Pověřil ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) jednáním s bankami. Podle něj existovala šance, že jedna z bank, kterou nechtěl jmenovat, by převzala úvěrové zatížení firmy, stala by se akcionářem a firmu by začala prodávat. „Tato banka na to nepřistoupila. To byla snad jediná, poslední šance, jak odvrátit hrozící konkurz těchto společností,“ konstatoval premiér.

Podotkl, že zabezpečil hlavně to, aby elektrárenská firma ČEZ nevypnula firmám proud, a neznehodnotila tak technologie za miliardy korun. Koncern údajně dluží za elektřinu 160 milionů korun po lhůtě splatnosti.

Fond převzala banka po zkrachovalé IPB, později ho převzala Česká konsolidační agentura a od ní ministerstvo financí. Banka je podle mluvčího ČSOB jen investičním manažerem Trittonu, stát vždy předem schvaluje veškeré úkony fondu a fond vždy jedná na základě pokynů státu. „Stát má své zástupce také v dozorčích radách společností skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus,“ dodal mluvčí banky.

V posledních dvou letech se pro koncern hledal strategický partner, který by byl schopen převzít všechna vlastnická práva i zodpovědnost za financování skupiny. Zájemců bylo několik, k dohodě však nedošlo. „Podmínkou je totiž jednomyslný souhlas všech financujících bank a akcionářů včetně ministerstva financí,“ řekl.

Sklárny a porcelánky podléhají asijské konkurenci 

BCT patří k desítce největších sklářských firem na světě. Zaměstnává přes 5000 lidí a loni uskutečnila zakázky za více než 5,5 miliardy korun.
Největším podnikem skupiny je Crystalex Nový Bor, patří do ní také Sklárny Kavalier Sázava, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou a Sklárny Bohemia Poděbrady. Majetkově spřízněná společnost Porcela Plus má 2000 zaměstnanců a jejím největším podnikem je Karlovarský porcelán se svou dceřinou firmou a Concordia.

Kvůli nedostatku provozního kapitálu podali v minulých dnech vlastníci na všechny společnosti s výjimkou Concordie insolvenční návrhy. Tři už Městský soud v Praze kvůli formálním chybám odmítl a stejný osud zřejmě čeká i ty zbylé, protože jsou formulovány stejně. Bude tak nutné podat návrhy nové, což řešení problémů skupiny oddálí.

Výrobci skla a porcelánu přitom nejsou v lehké pozici. Sektor se potýká s levnou konkurencí z Asie a silnou korunou, která jen skláře v posledních
dvou letech připravila o více než miliardu korun na tržbách. Do neřešitelné situace pak skupinu dostala finanční krize, kvůli které se nepodařilo dokončit restrukturalizaci úvěrů, a firmě tak nyní chybí provozní kapitál. Podle odborů banky firmám zablokovaly účty. V Poděbradech, Světlé nad Sázavou i v některých porcelánkách už začali omezovat výrobu.

Krachující Karlovarský porcelán a. s.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 4 mminutami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 2 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 20 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...