Praha - Ministerstvo dopravy plánuje zahájit do roku 2016 dopravní stavby za 233 miliard korun. Příslušný harmonogram schválila vláda. Mezi dvěma stovkami projektů jsou například jihočeské úseky dálnice D3, rychlostní silnice R35 u Opatovic nad Labem, nový úsek dálnice D1 v úseku Přerov - Lipník nebo dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi. Dokument počítá i s dostavbou železničních koridorů a vodních cest. Opozice nicméně plán kritizuje jako příliš ambiciózní.
Vypracovat přehled dopravních projektů, které je úřad připraven v nejbližší době rozestavět, nařídili ministru dopravy Antonínu Prachařovi (ANO) začátkem září předsedové koaličních stran. Materiál vychází ze schváleného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Celkem mají na dálnicích a silnicích začít vznikat stavby v hodnotě 130 miliard korun, z nichž zhruba 100 miliard připadne na dálniční projekty a stavby rychlostních komunikací. Dalších 97 miliard korun poputuje na železniční projekty a 6 miliard na stavby na splavných řekách.
„Jsou tam strategické komunikace, napojení dálničních úseků, napojení na Rakousko a samozřejmě dokončení dálnice D8,“ vyjmenoval ministr. Co se týče železnice, peníze půjdou zejména na modernizaci hlavních tratí a uzlů – nejvíc spolyká třetí a čtvrtý tranzitní koridor (z Prahy do Plzně, resp. do Českých Budějovic).
Opozice: Část staveb zůstane jen na papíře
Zahájení výstavby ale vychází z optimistických scénářů. Polovina silničních staveb, které plánuje resort dopravy zahájit v příštím roce, dosud nebyla zařazena do výběrových řízení. Ještě menší počet staveb má vyřízená stavební povolení.
Právě proto vnímá opozice plán na zahájení dvou set staveb jako nereálný – část projektů podle ní zůstane jen na papíře. „Materiál vznikl na základě nespokojenosti s činností ministra dopravy. Osm staveb, které měly být zahájeny letos, jsou v novém materiálu a znovu je vláda schvaluje a mate veřejnost,“ upozornil bývalý ministr dopravy a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Mezi stavbami, se kterými se mělo začít letos, je odstranění sesuvu na rozestavěné dálnici D8 poblíž Litochovic na Litoměřicku. Pochybnosti o tom, že se odklízení stihne zahájit, nicméně vyjádřil koncem září sám Prachař. Reagoval tak na rozhodnutí ústeckého hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM), který ministrovi nevyhověl ve vyhlášení výjimečného stavu. Podle Prachaře se tak výstavba zřejmě oddálí o osm měsíců, práce začnou až na jaře.
Zkrátit přípravné práce před samotnou výstavbou má novela zákona umožňující výrazně zvýšit nabízenou cenu majitelům pozemků a tím usnadnit výkup půdy pod připravovanými stavbami. Novela platí od poloviny září. Kromě potíží s výkupy pozemků, zpožďujícími výstavbu, uvedl úřad komplikace při výběrových řízeních, kdy se řada účastníků odvolává k antimonopolnímu úřadu a veřejné soutěže tím protahuje.
Vynětí půdy z fondu bude levnější
Vláda také schválila novelu zákona, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu. Novela reaguje na zvýšení poplatků v roce 2011, které podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) „zkomplikovalo řadu investic“.
Nová pravidla by měla být účinná už od 1. ledna 2015. V roce 2011 se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy.
