Praha – V roce 2018 by měla minimální mzda dosáhnout výše 11 200 korun. V Otázkách Václava Moravce to prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová s tím, že se ale jedná o první resortní odhad, o kterém je potřeba jednat v rámci tripartity. V současnosti dosahuje minimální mzda 8500 korun.
Ke zvyšování minimální mzdy se trojkoaliční vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. V současnosti mzda čítá 8500 korun, od ledna se počítá s navýšením na 9200 korun, přičemž vládním plánem je, aby dosáhla na úroveň 40 procent průměrné mzdy. „Máme odhad, podle kterého by měla být v roce 2018 minimální mzda 11 200 korun,“ prohlásila v Otázkách Václava Moravce ministryně práce Michaela Marksová.
Tento záměr by v praxi znamenal každoroční růst minimální mzdy o pětset až sedmset korun. Až do loňského roku, kdy ji navýšila vláda Jiřího Rusnoka, přitom minimální mzda sedm let stagnovala – a sama Marksová připouští, že je pro navýšení nad jedenáct tisíc potřeba vypracovat podrobný harmonogram. Na nárůstu jako takovém ovšem trvá. „Česká republika je v rámci Evropské unie pozadu nejen v absolutní výši minimální mzdy, ale také v rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou,“ prohlásila.
Středula proti zaměstnavatelům: Problém? Leda pozitivní
Svaz průmyslu a dopravy, zástupce zaměstnavatelů v rámci tripartity, se ovšem k vládnímu záměru staví víc než zdrženlivě; jeho viceprezident Radek Špicar kabinetní deklamaci odmítl. „Tento vládní cíl jsme na tripartitě neodsouhlasili,“ konstatoval v debatě s Moravcem. „O důležitých tématech bychom neměli rozhodovat na základě dojmů, ale jako civilizovaná země na základě čísel. Je na vládě, aby připravila harmonogram, jak se budou vyvíjet hlavní indikátory – HDP a průměrná mzda.“
Následovalo tradiční varování: zvýšením minimální mzdy vláda podle Špicara zaměstnavatele zatíží o stovky milionů korun, a paradoxně tím ohrozí i samotné zaměstnance. „Obrovským problém českých zaměstnavatelů jsou vedlejší náklady práce, ty máme jako jedny z nejvyšších v Evropě,“ doplnil – a shodu zde našel i se zástupcem odborářů Bohumirem Dufkem: „Cena práce v České republice je zbytečně vysoká.“
Jinak ovšem odbory vládní záměr podporují, šéf ČMKOS Josef Středula podotkl, že vytváří leda pozitivní problém. „Lidé budou ekonomice více věřit, budou moci více utrácet a pomůže to i těm zaměstnavatelům, kteří proti minimální mzdě startují, protože lidé budou jejich produkty kupovat,“ uvedl.
Z 28 členů Unie má zákonem danou minimální mzdu 21 zemí. Přímo stanovena není ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku a na Kypru. Podle evropského statistického úřadu Eurostat letos v lednu byla v EU nejnižší minimální mzda v přepočtu na společnou unijní měnu 174 eur (asi 4 700 korun) v Bulharsku a nejvyšší 1 921 eur (skoro 52 000) v Lucembursku. V Česku činí minimální mzda 50,60 koruny za hodinu, za měsíc je to pak 9 000 korun.
Nedávno se pro zavedení minimální mzdy vyslovilo i Německo (čtěte více). Konkrétně má činit 8,5 eura na hodinu, tedy přibližně 230 korun. Za měsíc se tak má vyšplhat na zhruba 39 tisíc korun.
