Věřitelé schválili reorganizační plán společnosti OKD a její převod do rukou státu. Rozhodne však soud

Nahrávám video
Události: Reorganizace OKD
Zdroj: ČT24

Věřitelé černouhelné společnosti OKD na své čtvrteční schůzi u Krajského soudu v Ostravě schválili po šesti hodinách přijetí reorganizačního plánu firmy, která je od loňského května v úpadku. Plán počítá s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za 80 milionů korun státní podnik Prisko. Druhou možnou variantou jednání věřitelů byl konkurs firmy, který však neprošel. Reorganizační plán ještě musí schválit insolvenční soud.

Soud kromě stanoviska věřitelů přihlíží i k dalším skutečnostem. Plán mimo jiné musí být v souladu s insolvenčním zákonem a dalšími právními předpisy a schválen může být v případě, že jím není sledován nepoctivý záměr.

Soud pro schválení reorganizačního plánu nemá stanovenou žádnou lhůtu. Poté navíc ještě běží patnáctidenní lhůta pro nabytí právní moci a až po ní je reorganizační plán účinný. Proti rozhodnutí soudu je tak možné se odvolat. Mohou tak učinit například věřitelé, kteří hlasovali proti schválení reorganizačního plánu.

Soudce oznámil, že bude potřebovat čas, aby se vypořádal se všemi námitkami, které zazněly, a nejdříve tak rozhodne v průběhu září.

Nahrávám video
Studio ČT24 k budoucnosti OKD
Zdroj: ČT24

Čtvrteční rozhodnutí hodnotí Tomáš Pastrňák z Restrukturalizační agentury jako rozporuplné. Ve Studiu ČT24 řekl, že jde o vítězství managementu OKD, který dokázal přesvědčit velkou část věřitelů o tom, že reorganizaci má smysl.

Domnívá se však, že insolvenční proces se potáhne desítky let, včetně řady soudních sporů. Osobně má radši, když reorganizaci připravuje někdo jiný než dlužník, dával by přednost novému týmu manažerů, s novým pohledem, který by provedl razantní změny. 

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš rozhodnutí považuje za vítězství managementu i zaměstnanců, kterým to dá klid a možná to uklidní i odběratele, protože to stabilizuje trh. 

Domnívá se, že ztráty věřitelů OKD z insolvence jim v budoucnu pomůžou umazat zakázky od prosperujícího OKD.

Varování odborů

Předseda hornických odborů Jaromír Pytlík ještě před zasedáním věřitelů varoval, že neschválení reorganizace by znamenalo katastrofu. Řekl také, že by to mohlo vyvolat nepokoje. „Pokud nás pošlou do konkurzu a rozprodají, bude to katastrofa pro celý kraj. Bez práce by bylo osm tisíc lidí,“ uvedl pro ČT.

Po schůzi řekl, že je s rozhodnutím věřitelů spokojený a je přesvědčený, že vznesené námitky nebyly správné. „Samozřejmě, že jsem spokojený, protože věřitelé rozhodli o reorganizačním plánu,“ dodal Pytlík.

Podle insolvenčního správce OKD Lee Loudy má firma šanci se zvednout. „Myslím, že hospodářské výsledky jim dávají příležitost, aby se stabilizovali a byli schopní fungovat dál,“ řekl Louda ještě před začátkem jednání. Po jeho skončení uvedl, že „záleží samozřejmě na soudu, jak posoudí případné námitky o nepoctivosti záměru dlužníka nebo další námitky, které se na soudu v poslední době objevily,“ podotkl Louda, který se neobává případných žalob ani arbitráže.

OKD v současnosti zaměstnává i s dodavateli téměř 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

O koupi OKD měla zájem i americká firma Alcentra ze skupiny BNY Mellon. Ta si nyní stěžuje u Evropské komise na prodej OKD společnosti Prisko.

Disponibilní hotovost OKD činila ke konci června 2,37 miliardy korun, kladné celkové cash flow má společnost od února. Ztráta minulých let ale ke konci pololetí dosáhla na téměř 18 miliard korun. Firma téměř vůbec nesplácí své dluhy.

V dopolední části jednání se právní zástupce OKD Petr Kuhn snažil mimo jiné vypořádat s připomínkami společnosti Citibank, která poukazuje na to, že OKD reorganizačním plánem sleduje nepoctivý záměr. Citibank pak reorganizační plán zpochybňuje. 

V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje necelých 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kvůli útlumu těžby OKD řeší firmy v Moravskoslezském kraji nedostatek kvalitního koksovatelného uhlí. Potřebují ho pro výrobu surového železa. Největší hutě v regionu tak materiál shánějí i v Kanadě nebo Austrálii. Kvůli novým dodavatelům ale musí dost investovat. Navíc některé menší firmy závislé na OKD s podnikáním končí.

Například Koksovna ArcelorMittal Ostrava připravuje výstavbu polní skládky uhlí. A to pro případ, že by byla plně odkázána na zámořská uhlí, v jejichž dodávce může nastat zpoždění. Koksovací baterie totiž musí být neustále v provozu. 

Také Třinecké železárny začínají postupně nahrazovat kvalitní uhlí z OKD. Kvůli tomu dováženému postavili novou pec. Ne každé uhlí má totiž stejné parametry jako ostravské a karvinské.

Zatímco velké firmy v regionu řeší, jak nahradí dodávku uhlí, malé věřitelské společnosti, které byly závislé na OKD, bojují o záchranu podnikání. Řada menších firem už navíc skončila, nejistotu kolem OKD nedokázala přežít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...