Věřitelé schválili reorganizační plán společnosti OKD a její převod do rukou státu. Rozhodne však soud

9 minut
Události: Reorganizace OKD
Zdroj: ČT24

Věřitelé černouhelné společnosti OKD na své čtvrteční schůzi u Krajského soudu v Ostravě schválili po šesti hodinách přijetí reorganizačního plánu firmy, která je od loňského května v úpadku. Plán počítá s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za 80 milionů korun státní podnik Prisko. Druhou možnou variantou jednání věřitelů byl konkurs firmy, který však neprošel. Reorganizační plán ještě musí schválit insolvenční soud.

Soud kromě stanoviska věřitelů přihlíží i k dalším skutečnostem. Plán mimo jiné musí být v souladu s insolvenčním zákonem a dalšími právními předpisy a schválen může být v případě, že jím není sledován nepoctivý záměr.

Soud pro schválení reorganizačního plánu nemá stanovenou žádnou lhůtu. Poté navíc ještě běží patnáctidenní lhůta pro nabytí právní moci a až po ní je reorganizační plán účinný. Proti rozhodnutí soudu je tak možné se odvolat. Mohou tak učinit například věřitelé, kteří hlasovali proti schválení reorganizačního plánu.

Soudce oznámil, že bude potřebovat čas, aby se vypořádal se všemi námitkami, které zazněly, a nejdříve tak rozhodne v průběhu září.

16 minut
Studio ČT24 k budoucnosti OKD
Zdroj: ČT24

Čtvrteční rozhodnutí hodnotí Tomáš Pastrňák z Restrukturalizační agentury jako rozporuplné. Ve Studiu ČT24 řekl, že jde o vítězství managementu OKD, který dokázal přesvědčit velkou část věřitelů o tom, že reorganizaci má smysl.

Domnívá se však, že insolvenční proces se potáhne desítky let, včetně řady soudních sporů. Osobně má radši, když reorganizaci připravuje někdo jiný než dlužník, dával by přednost novému týmu manažerů, s novým pohledem, který by provedl razantní změny. 

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš rozhodnutí považuje za vítězství managementu i zaměstnanců, kterým to dá klid a možná to uklidní i odběratele, protože to stabilizuje trh. 

Domnívá se, že ztráty věřitelů OKD z insolvence jim v budoucnu pomůžou umazat zakázky od prosperujícího OKD.

Varování odborů

Předseda hornických odborů Jaromír Pytlík ještě před zasedáním věřitelů varoval, že neschválení reorganizace by znamenalo katastrofu. Řekl také, že by to mohlo vyvolat nepokoje. „Pokud nás pošlou do konkurzu a rozprodají, bude to katastrofa pro celý kraj. Bez práce by bylo osm tisíc lidí,“ uvedl pro ČT.

Po schůzi řekl, že je s rozhodnutím věřitelů spokojený a je přesvědčený, že vznesené námitky nebyly správné. „Samozřejmě, že jsem spokojený, protože věřitelé rozhodli o reorganizačním plánu,“ dodal Pytlík.

Podle insolvenčního správce OKD Lee Loudy má firma šanci se zvednout. „Myslím, že hospodářské výsledky jim dávají příležitost, aby se stabilizovali a byli schopní fungovat dál,“ řekl Louda ještě před začátkem jednání. Po jeho skončení uvedl, že „záleží samozřejmě na soudu, jak posoudí případné námitky o nepoctivosti záměru dlužníka nebo další námitky, které se na soudu v poslední době objevily,“ podotkl Louda, který se neobává případných žalob ani arbitráže.

OKD v současnosti zaměstnává i s dodavateli téměř 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

O koupi OKD měla zájem i americká firma Alcentra ze skupiny BNY Mellon. Ta si nyní stěžuje u Evropské komise na prodej OKD společnosti Prisko.

Disponibilní hotovost OKD činila ke konci června 2,37 miliardy korun, kladné celkové cash flow má společnost od února. Ztráta minulých let ale ke konci pololetí dosáhla na téměř 18 miliard korun. Firma téměř vůbec nesplácí své dluhy.

V dopolední části jednání se právní zástupce OKD Petr Kuhn snažil mimo jiné vypořádat s připomínkami společnosti Citibank, která poukazuje na to, že OKD reorganizačním plánem sleduje nepoctivý záměr. Citibank pak reorganizační plán zpochybňuje. 

V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje necelých 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kvůli útlumu těžby OKD řeší firmy v Moravskoslezském kraji nedostatek kvalitního koksovatelného uhlí. Potřebují ho pro výrobu surového železa. Největší hutě v regionu tak materiál shánějí i v Kanadě nebo Austrálii. Kvůli novým dodavatelům ale musí dost investovat. Navíc některé menší firmy závislé na OKD s podnikáním končí.

Například Koksovna ArcelorMittal Ostrava připravuje výstavbu polní skládky uhlí. A to pro případ, že by byla plně odkázána na zámořská uhlí, v jejichž dodávce může nastat zpoždění. Koksovací baterie totiž musí být neustále v provozu. 

Také Třinecké železárny začínají postupně nahrazovat kvalitní uhlí z OKD. Kvůli tomu dováženému postavili novou pec. Ne každé uhlí má totiž stejné parametry jako ostravské a karvinské.

Zatímco velké firmy v regionu řeší, jak nahradí dodávku uhlí, malé věřitelské společnosti, které byly závislé na OKD, bojují o záchranu podnikání. Řada menších firem už navíc skončila, nejistotu kolem OKD nedokázala přežít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...