Věřitelé schválili reorganizační plán společnosti OKD a její převod do rukou státu. Rozhodne však soud

9 minut
Události: Reorganizace OKD
Zdroj: ČT24

Věřitelé černouhelné společnosti OKD na své čtvrteční schůzi u Krajského soudu v Ostravě schválili po šesti hodinách přijetí reorganizačního plánu firmy, která je od loňského května v úpadku. Plán počítá s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za 80 milionů korun státní podnik Prisko. Druhou možnou variantou jednání věřitelů byl konkurs firmy, který však neprošel. Reorganizační plán ještě musí schválit insolvenční soud.

Soud kromě stanoviska věřitelů přihlíží i k dalším skutečnostem. Plán mimo jiné musí být v souladu s insolvenčním zákonem a dalšími právními předpisy a schválen může být v případě, že jím není sledován nepoctivý záměr.

Soud pro schválení reorganizačního plánu nemá stanovenou žádnou lhůtu. Poté navíc ještě běží patnáctidenní lhůta pro nabytí právní moci a až po ní je reorganizační plán účinný. Proti rozhodnutí soudu je tak možné se odvolat. Mohou tak učinit například věřitelé, kteří hlasovali proti schválení reorganizačního plánu.

Soudce oznámil, že bude potřebovat čas, aby se vypořádal se všemi námitkami, které zazněly, a nejdříve tak rozhodne v průběhu září.

16 minut
Studio ČT24 k budoucnosti OKD
Zdroj: ČT24

Čtvrteční rozhodnutí hodnotí Tomáš Pastrňák z Restrukturalizační agentury jako rozporuplné. Ve Studiu ČT24 řekl, že jde o vítězství managementu OKD, který dokázal přesvědčit velkou část věřitelů o tom, že reorganizaci má smysl.

Domnívá se však, že insolvenční proces se potáhne desítky let, včetně řady soudních sporů. Osobně má radši, když reorganizaci připravuje někdo jiný než dlužník, dával by přednost novému týmu manažerů, s novým pohledem, který by provedl razantní změny. 

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš rozhodnutí považuje za vítězství managementu i zaměstnanců, kterým to dá klid a možná to uklidní i odběratele, protože to stabilizuje trh. 

Domnívá se, že ztráty věřitelů OKD z insolvence jim v budoucnu pomůžou umazat zakázky od prosperujícího OKD.

Varování odborů

Předseda hornických odborů Jaromír Pytlík ještě před zasedáním věřitelů varoval, že neschválení reorganizace by znamenalo katastrofu. Řekl také, že by to mohlo vyvolat nepokoje. „Pokud nás pošlou do konkurzu a rozprodají, bude to katastrofa pro celý kraj. Bez práce by bylo osm tisíc lidí,“ uvedl pro ČT.

Po schůzi řekl, že je s rozhodnutím věřitelů spokojený a je přesvědčený, že vznesené námitky nebyly správné. „Samozřejmě, že jsem spokojený, protože věřitelé rozhodli o reorganizačním plánu,“ dodal Pytlík.

Podle insolvenčního správce OKD Lee Loudy má firma šanci se zvednout. „Myslím, že hospodářské výsledky jim dávají příležitost, aby se stabilizovali a byli schopní fungovat dál,“ řekl Louda ještě před začátkem jednání. Po jeho skončení uvedl, že „záleží samozřejmě na soudu, jak posoudí případné námitky o nepoctivosti záměru dlužníka nebo další námitky, které se na soudu v poslední době objevily,“ podotkl Louda, který se neobává případných žalob ani arbitráže.

OKD v současnosti zaměstnává i s dodavateli téměř 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

O koupi OKD měla zájem i americká firma Alcentra ze skupiny BNY Mellon. Ta si nyní stěžuje u Evropské komise na prodej OKD společnosti Prisko.

Disponibilní hotovost OKD činila ke konci června 2,37 miliardy korun, kladné celkové cash flow má společnost od února. Ztráta minulých let ale ke konci pololetí dosáhla na téměř 18 miliard korun. Firma téměř vůbec nesplácí své dluhy.

V dopolední části jednání se právní zástupce OKD Petr Kuhn snažil mimo jiné vypořádat s připomínkami společnosti Citibank, která poukazuje na to, že OKD reorganizačním plánem sleduje nepoctivý záměr. Citibank pak reorganizační plán zpochybňuje. 

V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje necelých 10 tisíc lidí. Reorganizační plán předpokládá, že jejich počet bude postupně klesat tak, jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kvůli útlumu těžby OKD řeší firmy v Moravskoslezském kraji nedostatek kvalitního koksovatelného uhlí. Potřebují ho pro výrobu surového železa. Největší hutě v regionu tak materiál shánějí i v Kanadě nebo Austrálii. Kvůli novým dodavatelům ale musí dost investovat. Navíc některé menší firmy závislé na OKD s podnikáním končí.

Například Koksovna ArcelorMittal Ostrava připravuje výstavbu polní skládky uhlí. A to pro případ, že by byla plně odkázána na zámořská uhlí, v jejichž dodávce může nastat zpoždění. Koksovací baterie totiž musí být neustále v provozu. 

Také Třinecké železárny začínají postupně nahrazovat kvalitní uhlí z OKD. Kvůli tomu dováženému postavili novou pec. Ne každé uhlí má totiž stejné parametry jako ostravské a karvinské.

Zatímco velké firmy v regionu řeší, jak nahradí dodávku uhlí, malé věřitelské společnosti, které byly závislé na OKD, bojují o záchranu podnikání. Řada menších firem už navíc skončila, nejistotu kolem OKD nedokázala přežít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 36 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...