Brusel – Jednání mezi Řeky a věřiteli jsou stále bez výsledku a konec června, dokdy měla být dohoda uzavřena, je už za několik dní. Doteď věřitelé odmítali, že by byli ochotni záchranný program prodloužit, to se ale zřejmě změnilo. Podle agentury Reuters je totiž právě prodloužení o pět měsíců až do konce listopadu součástí návrhu, který se chystají věřitelé předložit ministrům financí eurozóny. Řecko tento návrh prý odmítlo - nabízené finance na splátky dluhů Aténám nestačí.
Eurozóna by mohla podle věřitelů během této doby pomoci zemi se splácením dluhů. Použily by se k tomu peníze, které jsou nadále dostupné v rámci současného záchranného programu pro Řecko.
Celkově by tak měla vláda Alexise Tsiprase k dispozici 16,3 miliardy eur. Úvěrový program pro Řecko totiž vyprší příští týden v úterý. Kdyby Atény nepožádaly o jeho prodloužení, peníze, které jsou v něm stále k dispozici, by byly smazány. Finanční pomoc by Řecko mohlo dostat ve čtyřech vlnách podle toho, jak by se Aténám dařilo plnit dohodnuté podmínky.
- Zmíněnou částku 16,3 miliardy eur tvoří z velké části peníze vyčleněné nyní na rekapitalizaci řeckých bank (10,9 miliardy eur). Dále zahrnuje zbývající tranši ze záchranného fondu eurozóny (1,8 miliardy) a 3,6 miliardy eur ze zisků z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky za loňský a letošní rok.
Plán počítá s vytvořením zvláštního účtu vyhrazeného pouze pro obsluhu dluhu. Na něj by mohla odejít již první tranše ve výši 1,8 miliardy eur. To by Aténám umožnilo vyhnout se platební neschopnosti, která jim hrozí, pokud do úterý neuradí dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu.
- „Prodloužení programu představuje mnohem jednodušší cestu, jak ten problém na mnoho měsíců vyřešit,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) s tím, že by to bylo velmi pragmatické řešení.
Peníze by v tomto případě pocházely ze zisků z nákupu řeckých dluhopisů ECB. Uvolnění těchto peněz by ale bylo vázáno na to, aby řecký parlament schválil dohodu s mezinárodními věřiteli a první balík zákonů o provedení ekonomických reforem. S poskytnutím těchto peněz by byl předtím třeba souhlas parlamentů zemí eurozóny.
Oettinger: Dohoda musí být do pěti dnů. Nebo Řecko opustí eurozónu
Podle serveru deníku Ta Nea, který se odvolává na zdroje z řeckého kabinetu, „žádná finanční dohoda nemůže fungovat v rámci (nynějšího) návrhu institucí, přičemž navrhovaný finanční rámec není dostačující“. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Ministři financí eurozóny se budou řeckou krizí opět zabývat tuto sobotu. Zatímco euroskupina doufá, že Atény přijdou s odpovědí, zda návrhy věřitelů přijímají čin nikoli, řečtí vyjednávači plánují podle řeckých médií přijít s novými protinávrhy.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala řeckého premiéra Alexise Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“ a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.
Řecký dluh je udržitelný, tvrdí analýza
Řecký dluh sice kvůli zastavení reforem v Aténách neklesne tak, jak podle původní dohody s věřiteli měl, celkově ale zůstává udržitelný a věřitelé z něj nebudou muset nic odepisovat. Plyne to z analýzy udržitelnosti řeckého dluhu, kterou dostali ministři financí eurozóny a kterou získala i agentura Reuters. Závěr zprávy se shoduje s tím, k čemu minulý týden dospěl záchranný fond ESM, který rovněž označil řecký státní dluh i přes zdánlivě vysokou úroveň za udržitelný.
Podle dohody o druhém záchranném balíku pro Řecko z roku 2012 měl řecký dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP) klesnout z dnešních zhruba 175 procent do roku 2020 na 124 procent a do roku 2022 pod 110 procent. Kvůli nepříznivému vývoji od lednového nástupu krajně levicové řecké vlády už ale tyto cíle dosažitelné podle zprávy nejsou. „Hlavními příčinami negativního vývoje je zhoršení ekonomického růstu, změna ve směřování bilance primárního rozpočtu (bez zahrnutí obsluhy dluhu), nižší příjmy z privatizace a možná dodatečná potřeba financovaní bankovního sektoru,“ uvádí analýza.
Podle nejoptimističtějšího ze tří scénářů, kdy by ještě Atény udělaly vše, co podle dohod měly, by mohl řecký dluh nyní klesnout na 124 procent až v roce 2022. Při pouze částečném uskutečňování reforem by se dluh snížil na 135 procent a v nejhorším případě, který Mezinárodní měnový fond (MMF) označuje za nejpravděpodobnější, by do sedmi let sestoupil jen na 142 procent HDP.
Příběh řecké krize
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
