Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku

Veřejné finance skončily loni poprvé v přebytku, a to 0,58 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek činil 27,6 miliardy korun. Revidovaná čísla v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ministerstvo by chtělo přebtyky udržet i v dalších letech.

Oproti údajům publikovaným na začátku dubna je loňský přebytek nakonec nižší o 1,7 miliardy korun. Výsledek byl revidován po pravidelných konzultacích s Eurostatem. Revidována byla také data za rok 2015, v němž deficit podle nových údajů činil 0,64 procenta HDP, vzrostl tak o 0,01 procentního bodu.

„Důvodem revize salda hospodaření v obou letech byly zpřesněné informace z administrativních zdrojů dat, zejména o výdajích na mezispotřebu,“ uvedli statistici. Údaje za všechny členské státy Evropské unie budou publikovány na stránkách Eurostatu v pondělí 24. dubna.

V plusu i v dalších letech

Veřejné finance by měly podle plánu ministerstva financí zůstat v přebytku až do roku 2020. Letos by měl přebytek klesnout na 0,4 procenta z loňských 0,58 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2018 by měl přebytek dále klesnout na 0,3 procenta a následně v roce 2019 stoupnout na 0,5 procenta HDP. Tam by měl zůstat i v roce 2020.

Plánované přebytky
Zdroj: ČT24

Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Aktualizovanou verzi programu vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.

Program přitom počítá v roce 2018 se schodkem státního rozpočtu 50 miliard korun, v roce 2019 se schodkem 30 miliard korun a v roce 2020 s vyrovnaným rozpočtem. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Loni pak především díky přílivu peněz z EU rozpočet vykázal rekordní přebytek téměř 62 miliard korun.

„Je ovšem nutné zdůraznit, že konkrétní vývoj po roce 2018 budou určovat priority vlády, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny na podzim tohoto roku,“ upozornilo ministerstvo financí v materiálu. Zároveň úřad uvedl, že pokles přebytku v roce 2018 bude způsoben především navrhovanými změnami v sociální oblasti. Vláda například chystá od ledna zvýšení důchodů o 500 korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 1 hhodinou

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 3 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
včera v 20:38

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
včera v 19:53

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
včera v 15:14

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12
Načítání...