Praha - Dlouhodobě nízké úrokové sazby lákají banky do větších rizik, což nakonec může vést až ke krizi. Takový závěr uvádí zpráva Banky pro mezinárodní platby. Typickým příkladem jsou podle ekonomů třeba Spojené státy americké. Když v roce 2001 srazila americká centrální banka po útocích na World Trade Center úrokové sazby prudce dolů, chtěla tím podpořit tamní ekonomiku. Vyvolala ale také úvěrový boom a bublinu na trhu nemovitostí, která později vedla až ke krizi.
Aleš Tůma, analytik společnosti Partners
„Když jsou nižší sazby, tak jsou dostupnější úvěry. Firmy více investují, staví se více továren, staví se více domů, je více hypoték a ekonomika jakoby roste. Ale potom se ukáže, že růst není udržitelný. Že továrny nemají pro koho vyrábět, že hypotéky nelze splácet.“
Ve Spojených státech nakonec zůstala celá řada nedostavěných projektů. Ze současných příkladů je nejzřejmějším problémem Dubaj, kde došlo k realitnímu boomu. Teď se ale ukazuje, že se tamní nemovitosti nemohou zaplatit. „Někdy se v této souvislosti hovoří o takzvaném mrakodrapovém indexu, kdy vlastně dostavení nejvyšší budovy světa předchází nějaké hospodářské krizi. Ono to funguje ve 20. století překvapivě dobře - například Empire State Building byla dostavěná těsně po začátku Velké hospodářské deprese a teď se v Dubaji dostavuje největší budova světa,“ vysvětluje Tůma.
Nízké sazby neznamenají nutně i snadnější investice
Navíc když jsou sazby nízko, investice se zdají být snadnější. Banka pro mezinárodní platby ale varuje, že v takovém prostředí se riziko snadno opomene. Podle zprávy Banky pro mezinárodní platby je důležité, aby příslušné autority byly během období neobvykle nízkých úrokových sazeb zvláště obezřetné. Hlavně pokud je toto období doprovázeno příznaky rizikové aktivity, jako je rychlý nárůst úvěrů a cen aktiv.Také analytici s nadsázkou upozorňují, že držet úrokové sazby rekordně nízko příliš dlouhou dobu je, jako když se narkoman snaží abstinenční příznaky oddálit další dávkou drogy.
