Velkoobchodní cena plynu je nejníž za rok

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 60 eur (v přepučtu asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok, ukazují záznamy na webu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru v TTF klesla až na 59 eur za MWh. V pondělí kolem 10:30 vykazovala pokles téměř o osm procent a nacházela se mírně pod 60 eury za MWh. Zůstává však výrazně vyšší než před dvěma lety, kdy se pohybovala pod 20 eury za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

„Zdá se, že pokles na evropském trhu s plynem zatím nemá konce,“ napsali ve své zprávě analytici ze společnosti Energi Danmark. „Paniku z loňského roku vystřídala důvěra, že Evropa tuto zimu překoná bez jakéhokoliv problému se zásobováním, protože poptávka je kvůli mírnému počasí nízká a zásobníky jsou plnější, než je pro toto období obvyklé,“ dodali.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8400 korun) za MWh. Od té doby však výrazně klesla. Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Mírná zima navíc snižuje poptávku po vytápění.

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v sobotu plné téměř z 82 procent. Německo, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, mělo zásobníky naplněné víc než na 90 procent a Česká republika více než na 86 procent.

Ceny plynu na burze teď nepřesahují úroveň administrativně stanoveného stropu, který v České republice činí 2500 korun za MWh. Podle analytiků se nicméně současný pokles velkoobchodních cen zemního plynu zatím na cenách pro české domácnosti neprojeví, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 6 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...