Věděla Merkelová o podvodu Volkswagenu? Zjistila to prý až z médií

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) se o manipulacích automobilky Volkswagen s emisemi dozvěděla až z médií v září 2015. Řekla to v Berlíně parlamentní vyšetřovací komisi, která se skandálem největšího německého výrobce aut zabývá. Zároveň podle tiskové zprávy Spolkového sněmu odmítla, že by v případu selhal stát.

Volkswagen v září 2015 přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se mimo jiné týká asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Merkelová, která je prozatím posledním svědkem před vyšetřovací komisí, ve středu uvedla, že se o problému dozvěděla 19. září 2015. Posléze ji informoval také ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU), kterého podle svých slov vyzvala, aby přispěl k objasnění případu.

Věděl někdejší šéf automobilky o skandálu dříve?

Otázka, kdy se politici či představitelé Volkswagenu o manipulacích dozvěděli, padla při zasedáních vyšetřovací komise opakovaně. Panuje totiž podezření, že například někdejší šéf automobilky Martin Winterkorn o problému věděl dříve, než připouští. Z podvodu Winterkorna podezřívá také německá prokuratura, která se případem zabývá. 

Šéfka spolkové vlády dnes také vyjádřila přesvědčení, že německé úřady v případu nepochybily, když na něj nepřišly dříve a nakonec byl odhalen až ve Spojených státech. „Nevidím žádnou potřebu strukturálních změn,“ podotkla Merkelová. Chyby podle ní nejsou na straně státu, ale Volkswagenu.

Vyšetřovací komise se během asi dvouhodinového slyšení zajímala také o kontakty Merkelové s Winterkornem, s nímž se jako s dalšími špičkami předních německých firem občasně stýkala. S někdejším šéfem Volkswagenu mluvila Merkelová telefonicky 22. září 2015. Nic nového o skandálu se ale podle svých slov z rozhovoru nedozvěděla.

Merkelová se musela vrátit i ke schůzce z roku 2010 s tehdejším kalifornským guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem a šéfkou kalifornského úřadu pro čistotu ovzduší Mary Nicholsovou. Merkelová tehdy podle Nicholsové kritizovala chystané normy pro dieselová auta v tomto americkém státě jako příliš tvrdé. Německá kancléřka uvedla, že si na to nepamatuje, ale když to Nicholsová říká, tak se tak asi stalo.

Parlamentní vyšetřovací komise vznikla loni v létě. Zatím vyslechla téměř sedm desítek svědků a odborníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...