V USA kvůli emisní aféře zatčen první manažer Volkswagenu

V trestním vyšetřování emisního skandálu německé automobilky Volkswagen ve Spojených státech byl zatčen první firemní manažer, bývalý šéf amerického oddělení firmy pro dodržování regulačních předpisů Oliver Schmidt. Napsal to dnes list The New York Times s odvoláním na dva informované zdroje, potvrdily to ale i zdroje agentury Reuters. Schmidta vyšetřovatelé obvinili ze spiknutí s cílem podvodu na USA.

Dosud jediným trestně obviněným pracovníkem Volkswagenu v USA kvůli skandálu kolem falšování emisních testů byl inženýr James Liang, který se loni přiznal ke spiknutí a nyní čeká na rozsudek. Liang měl podle žaloby spolu s dalšími inženýry za úkol navrhnout nové naftové motory pro americký trh, které by vyhovovaly zpřísněným normám pro emise oxidů dusíku, když se jim ale nepodařilo vyvinout motor, který by zároveň splňoval požadavky zákazníků na výkon, rozhodli se vytvořit software, který při testech skrývá nadlimitní emise.

Schmidt byl podle zdrojů listu zatčen v sobotu na Floridě. Mluvčí detroitského úřadu americké federální prokuratury sdělil, že bývalý šéf se v pondělí dostaví k federálnímu soudu v Miami. Schmidt vedl oddělení Volkswagenu pro plnění regulací od roku 2014 do března 2015. 

Žaloby, které na Schmidta podaly prokuratury států New York a Massachusetts, obviňují manažera z podílu na snahách Volkswagenu zakrývat manipulace s emisemi před regulačními orgány. Schmidt a další činitelé firmy podle žaloby od roku 2014 opakovaně zdůvodňovali vysoké reálné emise nových vozů firmy nepravdivými technickými příčinami. Až o rok později Schmidt přiznal existenci softwaru, který Volkswagenu umožňoval při testech maskovat reálné emise.

obrázek
Zdroj: ČT24

Volkswagen bude muset v rámci dohody o civilním urovnání sporů v USA důsledku skandálu zaplatit asi 16 miliard dolarů (410 miliard korun). Zdroje agentury Reuters minulý týden sdělily, že Volkswagen se v jednání s ministerstvem spravedlnosti USA blíží dohodě na urovnání trestního vyšetřování této aféry.

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovými motory instaloval software, který při testování emisí umožňuje skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Po celém světě se skandál týká zhruba 11 milionů naftových automobilů, z toho zhruba 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 16 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...