První letošní měsíc vzrostla těžba ropy v Rusku na postsovětské maximum, v únoru tuto úroveň nepřekročila. Mělo by jít o první náznak uplatňování předběžné dohody o zmrazení těžby, jejímž cílem je podpořit nízké ceny ropy. Ruské ropné firmy podle prezidenta Vladimira Putina navíc souhlasily, že těžba neporoste ani po zbytek roku.
Růst těžby ropy v Rusku se v únoru podle údajů ministerstva energetiky zastavil poté, co v lednu dosáhla těžba rekordní úrovně 10,88 milionu barelů za den.
Na zmrazení těžby na lednových úrovních se v polovině února dohodly Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar. Podmínily to obdobnými kroky u dalších předních producentů, což se ukazuje jako problematické zejména v případě Íránu. Ten je po letech mezinárodních sankcí odhodlán těžbu naopak razantně zvýšit.
Ruský ministr energetiky Alexandr Novak uvedl, že s dohodou o zmrazení těžby již souhlasilo 15 zemí, které se na celosvětové produkci ropy podílejí téměř třemi čtvrtinami. Dohoda podle něj může fungovat i bez účasti Íránu.
Ropa ovlivňuje ruskou ekonomiku
V Rusku ruský prezident Vladimir Putin jednal o plánu zmrazit produkci ropy s tamními ropnými společnostmi. „Bylo dosaženo dohody, že budeme (v letošním roce) držet těžbu ropy na lednové úrovni,“ prohlásil Putin.
Pro Rusko je produkce ropy hospodářsky důležitá. Hrubý domácí produkt Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize.
V roce 2015 se ruská těžba zvýšila na 10,73 milionu barelů denně z 10,58 milionu barelů denně v roce 2014.
Ceny ropy se totiž od poloviny roku 2014 kvůli nadměrným dodávkám na trh propadly o více než dvě třetiny. Levná ropa je sice přínosem pro spotřebitele i řadu podniků, ale těžařským zemím přináší problémy. Hospodářskou situaci v Rusku komplikují rovněž sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
