Rusko a Saúdská Arábie, největší světoví vývozci ropy, se s Venezuelou a Katarem dohodli, že zmrazí produkci suroviny na úrovních z ledna. Čtveřice ovšem požaduje, aby totéž učinili i další přední producenti. Analytici o tom pochybují, zvláště v případě Íránu, a samotnou dohodu nepovažují za průlom. O tom svědčí i prudký pokles cen, který následoval po oznámení výsledku schůzky.
Saúdskoarabský ministr ropného průmyslu Alí Nuajmí se domnívá, že dohoda bude stačit na to, aby se situace na trhu s ropou zlepšila.
„Nechceme snížení dodávek, chceme uspokojit poptávku, chceme stabilní cenu ropy,“ citovala jej agentura Reuters.
Ceny začaly růst již od minulého pátku, kdy se objevily spekulace o koordinovaném omezení těžby. Ropa tak opustila dvanáctileté minimum, na kterém se ocitla ve čtvrtek. Po začátku úterních jednání pak severomořský Brent přidal kolem šesti procent na barel a prodával se kolem 35,50 dolaru. Po zveřejnění výsledků schůzky však začal klesat k hranici 34 dolarů. Odpoledne se propad výrazně zrychlil, po 19. hodině se již cena pohybovala pod 32,50 dolarů.
Dohoda bez velkého významu
„Dnešní dohoda pravděpodobně není žádný velký průlom,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Upozornil na to, že Rusko se Saúdskou Arábií se rozhodly zmrazit těžbu na lednových úrovních. Přitom Rusko v lednu vytěžilo rekordní objem ropy a Saúdská Arábie se pohybovala přibližně tři procenta pod svou rekordní úrovní. „Dohoda tedy vůbec neznamená, že přebytek nabídky na trhu s ropou by měl zmizet. Tento přebytek by měl nadále držet ceny ropy na velmi nízkých úrovních,“ domnívá se ekonom.
Pro české spotřebitele se tedy podle Zeisela moc nemění. „Ceny pohonných hmot by měly zůstat na velmi nízkých úrovních, nicméně jejich výraznější snížení už čekat nemůžeme. Co se týče cen ostatních energií, ani tady výrazné změny neočekáváme. Ceny elektřiny i plynu se mění většinou na začátku roku a tyto změny už máme za sebou,“ uvedl.
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář považuje dohodu jen za jeden z mnoha pokusů o stabilizaci cen ropy, ale stále bez hmatatelného dopadu, tj. snížení těžby. „Důkazem je i vývoj ceny ropy, kde se cimrmanovsky střídají fáze očekávání a zklamání,“ dodal Sklenář.
Jak zareagují další producenti?
Účast dalších producentů na domluveném plánu je ale podle pozorovatelů problematická. Teherán, který je ústředním nepřítelem Rijádu, je totiž po lednovém zrušení mezinárodních sankcí proti Íránu rozhodnut těžbu ropy v příštích měsících razantně zvýšit.
Írán nyní těží přinejmenším o jeden milion denních barelů ropy méně než před uvalením sankcí, jimž čelil kvůli svému kontroverznímu jadernému programu. Zdroj agentury Reuters řekl, že Teherán je o zmrazení ochoten diskutovat, jakmile jeho vlastní produkce dosáhne úrovně před zavedením sankcí.
Irák, který je druhým největším producentem ropy v rámci OPEC, dlouho tvrdil, že letos čeká další nárůst produkce. V lednu ale prohlásil, že v případě dohody všech členských a nečlenských zemí OPEC je připraven těžbu omezit. Náměstek ázerbájdžánského ministra ropného průmyslu mezitím agentuře Reuters řekl, že Baku žádné zmrazení vlastní produkce ropy nemá v plánu.
Katarský ministr energetiky Mohammed Sálih Sadá uvedl, že začnou intenzívní jednání s dalšími významnými členy kartelu OPEC i mimo OPEC, včetně Íránu a Iráku.
Hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora upozornil, že investoři čekali snížení produkce, a ne zmrazení na lednové úrovni. K možnému připojení ostatních zemí je skeptický, protože mnohé jsou na ropě velmi závislé. To platí i o afrických státech. Vliv by podle něho měla jen účast nějakého dalšího velkého hráče typu Kanady. Současnou dohodu proto považuje pouze za signál typu „mohli bychom něco udělat“. Nic převratného od ní neočekává.
Hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl odhadl, že ve střednědobém horizontu může být překonáno cenové pásmo 40 a 50 dolarů za barel směrem k 60 dolarům. Podle něho však jde spíše o měsíce než týdny. V cenách pohonných hmot a energií pro spotřebitele by se měl tento vývoj projevit podle Bostla nejdříve za půl roku.
„Stále očekáváme, že z hlediska tržní bilance se trh bude v první polovině roku potýkat s výraznou nadprodukcí, což by mělo samo o sobě omezovat prostor pro růst cen ropy,“ uvedl makroekonomický analytik ČSOB Petr Báča. Upozornil na podmínečnost dohody, vázanou na stejné chování ostatních producentů. Podotkl také, že není zcela jasné, zejména v případě Saúdské Arábie, o jaké množství ropy se jedná. Podle analytika bude velmi zajímavé zasedání OPEC začátkem června. „Do té doby bude zároveň jasnější, kolik dodatečné ropy dodá na trh Írán,“ doplnil.
Zasaženy státy i firmy
Nízké ceny ropy se v poslední době začaly bolestivě promítat do ekonomiky ropných států i těžařských firem. Například Rusko zvažuje privatizaci velkých státních firem typu Aeroflot či Rosněfť, protože jeho rozpočet počítal s cenou ropy ve výši 50 dolarů za barel. Uvažuje také o využití prostředků ze státního rezervního fondu, v němž bylo k 1. únoru 3,7 bilionu rublů.
Rovněž vláda Saúdské Arábie připravuje plány privatizace státního ropného gigantu Aramco, protože jí v rozpočtu chybějí očekávané peníze z těžby ropy. Ve Venezuele pak prezident vyhlásil stav ekonomické nouze.
Britsko-nizozemská firma Shell měla loni nejnižší zisk za posledních minimálně 13 let a britský gigant BP vykázal největší ztrátu ve svých dějinách. Ruské i čínské společnosti oznámily, že chystají omezení těžby.
