V říjnu znovu klesla důvěra v ekonomiku, může za to i situace v automobilovém průmyslu

Důvěra v českou ekonomiku se snížila čtvrtý měsíc za sebou. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou vůči ekonomice skeptičtí podnikatelé i spotřebitelé – v říjnu důvěra klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu. Firmy negativně hodnotí nepříznivou situaci v automobilovém průmyslu a dlouhodobý nedostatek materiálů. Spotřebitelé se obávají dalšího zdražování.

Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta se v pohledu firem na ekonomiku negativně podepisuje vedle situace v automobilovém průmyslu i nedostatek materiálů. Podniky jej vnímají jako zásadní bariéru, která mnohdy vede k útlumu či zastavení výroby, a to se odráží mimo jiné ve výrazně nižším využití výrobních kapacit, doplnil Obst.

Spotřebitelé pak ze všeho nejvíc vnímají současné výrazné zvýšení cenové hladiny, přičemž až polovina z nich očekává v příštích měsících její další růst, uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů. U podnikatelů důvěra v ekonomiku v říjnu meziměsíčně klesla o 0,6 bodu na 94,7 bodu a u spotřebitelů o 2,2 bodu na hodnotu 98,5.

 „V souhrnu zveřejněný říjnový indikátor důvěry naznačuje, že proces silného oživování domácí ekonomiky bude v závěru letošního roku přerušen,“ uvádí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. O tom, zda toto přerušení bude pokračovat i příští rok, podle něj rozhodne ekonomická nabídka a ochota domácností utrácet za zboží a služby. 

Důvody skepse? Je málo materiálu i menší poptávka

Firmy hodnotily svou současnou poptávku hůře než v září a výrazně ubylo těch, kteří očekávají pro příští tři měsíce vyšší tempo výroby. „Podobně jako v minulém čtvrtletí je hlavní bariérou růstu produkce nedostatek materiálu, kterou uvedlo přibližně dvaatřicet procent respondentů,“ uvedli statistici.

Nedostatek materiálu trápí i firmy podnikající ve stavebnictví, jejich důvěra v ekonomiku ale zůstává stejná. Podíl stavařů, kteří hodnotí poptávku po pracích jako nedostatečnou, se téměř nezměnil a stavební podniky ani nečekají v příštích třech měsících výraznější změnu počtu zaměstnanců. Přitom právě nedostatek pracovníků je pro osmatřicet procent firem hlavní bariérou růstu produkce, zhruba sedmnáct procent uvedlo právě nedostatek materiálu či zařízení.

Firmy z odvětví obchodu a služeb byly v říjnu ohledně vývoje ekonomiky proti září optimističtější. Důvěra obchodníků stoupla o 2,3 bodu na 105,9 bodu a důvěra ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru se zvýšila o 2,3 bodu na 97,6. Průzkum ČSÚ mezi podnikateli a spotřebiteli se uskutečnil v době od 1. do 18. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...