Zwentendorf (Dolní Rakousko) - Nikdy nezprovozněná rakouská atomová elektrárna vyrábí elektřinu, nikoliv však z jádra, ale ze slunce. Energetický koncern EVN osadil budovy elektrárny i její okolí solárními panely. Na plný výkon by se měly rozjet příští týden, i tak budou ale vyrábět zhruba třicettisíckrát méně elektřiny, než kolik se před třiceti lety čekalo od jaderného reaktoru.
Investice přes milion eur se má vyplatit díky dotacím na solární proud. Vyrábět ho právě tady nebylo jen symbolické rozhodnutí, tyto pozemky mají už tři desetiletí platné územní rozhodnutí pro výrobu elektřiny, a odpadly tak zdlouhavé úřední procedury. Navíc se využijí budovy a technologie, které za miliony před lety vybudoval rakouský stát.
Výkon 730 megawatt hodin, který měl mít jediný zwentendorfský reaktor, se ale solární elektrárně vyrovnat nepodaří. Za rok má vyrobit pouze 180 tisíc kilowatthodin proudu. „Museli bychom postavit panely o výkonu 7 tisíc megawatů, což je zhruba objem, který byl za loňský rok instalován celosvětově,“ odhadl množství solárních panelů, které by se vyrovnalo reaktoru, předseda Rakouské fotovoltaické asociace Hans Kronberger.
„Vyprodukujeme tu proud, který postačí zhruba k tomu, aby se všichni dolnorakouští muži celý rok každý den jednou oholili,“ doplnil k výkonu solárních panelů mluvčí koncernu EVN Stefan Zach.
Jaderná elektrárna Zwentendorf se začala stavět v roce 1972 a měla pokrýt zhruba 10 procent rakouské spotřeby elektrické energie. Po bouřlivé diskusi o bezpečnosti jaderné energetiky vypsala rakouská vláda v roce 1978 referendum, ve kterém měli Rakušané rozhodnout, zda Zwentendorf zprovoznit, či ne. Tehdejší kancléř Bruno Kreisky však spojil výsledek referenda se svým setrváním ve funkci, a část obyvatel tak hlasovala spíše proti sociálně-demokratické vládě.
Nakonec se proti elektrárně vyslovilo 50,47 procent voličů. Následovaly plány na přebudování nepotřebných budov na paroplynovou elektrárnu, ani ty se však nikdy neuskutečnily.
