V Nikaragui ode dneška roste konkurence Panamskému průplavu

Managua (Nikaragua) – Středoamerická Nikaragua dnes začíná stavět průplav, který bude jako nové propojení Atlantického a Tichého oceánu konkurovat Panamskému průplavu. Na jeho budování se má podílet čínská firma a jeho dokončení je plánováno na rok 2019. Chudá středoamerická země si od projektu slibuje příliv peněz do státní kasy. Lidé žijící v okolí stavby se ale bojí ztráty zemědělské půdy i ohrožení přírody.

Stavba za 50 miliard dolarů (asi 1,1 bilionu korun) má ale i svá rizika. „Bude mít vliv na přírodu i život obyvatel Nikaragui,“ upozornil šéfredaktor časopisu Vodní cesty a plavba Tomáš Kolařík s tím, že rizika jsou podobná jako u výstavby průplavu v Panamě. Místní obyvatelé se obávají vyvlastňování pozemků bez náhrady a ztráty zemědělské půdy, na níž jsou závislí. Ekologové doplňují, že stavba ohrozí významný zdroj pitné vody – Nikaragujské jezero.

Výstavbu nového průplavu oficiálně nazvaného Interoceanic Grand Canal zajišťuje čínská firma HKND Group. Čína je druhou nejdůležitější zemí, která využívá Panamský průplav, její lodní doprava navíc neustále roste. Terčem kritiky je firma hlavně kvůli tomu, že vznikla teprve v srpnu 2012 a nemá žádné zkušenosti jak s financováním, tak rozvojem podobně masivních infrastrukturních staveb. To vyvolává nejistotu ohledně životaschopnosti projektu.

Délka kanálu bude 278 kilometrů a bude širší i hlubší než Panamský průplav, kde limitují lodě, které si cestu průplavem mohou zkrátit, podle jejich rozměrů či ponoru. Nikaragujský průplav doplní výstavba dvou přístavů, letiště a průmyslové zóny. Plánované datum dokončení je v roce 2019. O rok později by měl začít fungovat.

Myšlenka výstavby nového průplavu, který spojí Tichý a Atlantický oceán podobně jako Panamský průplav, pochází už z dob kolonialismu. „Ta idea je velmi stará, ale nejvíce na síle získávala hlavně v 19. století,“ upřesnil Kolařík s tím, že jako první na místě dnes budovaného kanálu vznikla železnice. Přestože historicky existovaly projekty pro obě umístění kanálu, jako první nakonec vznikl ten Panamský, je totiž třikrát kratší, přestože vede přes vysoké hory.

Zároveň se stavbou nového průplavu v Nikaragui se blíží také dokončení rozšíření Panamského průplavu, kde vzniká třetí řada plavebních komor pro větší plavidla. „Může tak nastat něco jako zdravá konkurence,“ uvedl Kolařík, který zároveň upozornil, že Panamský průplav je dnes výrazně přetížený a některé lodě na průjezd čekají i 24 hodin. „Panamský průplav si dnes může diktovat ceny tak, jak se mu zachce,“ doplnil Kolařík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...