V Německu přibývají nezaměstnaní, ve Francii tomu není jinak

Paříž - Počet lidí bez práce v Německu v září vyskočil skoro o 9 tisíc na 2,911 milionu. Růst země zaznamenala již šestý měsíc za sebou, počet nezaměstnaných však stále zůstává blízko nejnižší hodnoty od znovusjednocení země. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na srpnových necelých sedmi procentech. Větší problém představuje nezaměstnanost ve Francii, kde už počet lidí bez práce dosáhl rekordu. Práci tam hledají 3 miliony lidí, což je nejvíc za posledních třináct let. Jen za minulý měsíc se na úřadech registrovalo skoro čtyřiadvacet tisíc nových žadatelů o práci. Stávající údaje přinášejí nepříznivou zprávu pro prezidenta Hollanda. Jedním z jeho hlavních předvolebních slibů byl totiž boj s nezaměstnaností.

„Slabší ekonomický vývoj má dopad na trh práce,“ komentoval údaje šéf úřadu práce Frank-Jürgen Weise. „Nicméně trh práce se ukazuje být obecně silný,“ dodal. Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem. Ve druhém čtvrtletí jeho hrubý domácí produkt zpomalil mezičtvrtletní tempo růstu na 0,3 procenta z 0,5 procenta a oslabování se pod vlivem recese ve zbytku eurozóny čeká i ve zbytku roku.

Bez práce jsou 3 miliony Francouzů, Hollande ztrácí na popularitě

Lidí bez práce je ve Francii zatím nejvíc od června roku 1999. Číslo navíc výrazně roste posledních šestnáct měsíců, nejbližší budoucnost ekonomové také moc růžově nevidí. „Nezaměstnanost nejspíš ještě poroste. Když se podíváte na ta čísla, vidíte nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Lidé, kteří přijdou o práci, si ji nedokážou zase najít, s přibývajícím věkem pak přichází nestabilita a chudoba,“ vysvětlil ekonom Mathieu Plane.

Čísla navíc ubírají na popularitě prezidenta Hollanda. Ten před volbami sliboval, že si s problémem poradí. Velké společnosti zatím pokračují v propouštění, nehledě na pobídky vlády. Podle ekonomů to chce reformu pracovního práva. Volání po změně přichází v době, kdy prezident Hollande řeší podobu rozpočtu na příští rok. Jeho deficit má být nejnižší za posledních 30 let.

Francouzský ministr práce, zaměstnanosti a sociálního dialogu Michel Sapin označil špatné podmínky na trhu práce za důsledek politiky předchozího prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Je to špatné,“ řekl ministr. „Je to však politický důsledek. Tyto tři miliony nezaměstnaných tu ve skutečnosti byly již před naším nástupem do úřadu,“ dodal.

Lidí bez práce už je ve Francii více než v roce 2008. Ekonomové upozorňují, že růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných, zejména mezi mládeží, ohrožuje lidský kapitál a mohl by mít negativní dopad na dlouhodobý růstový potenciál francouzské ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 4 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 6 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 8 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
před 21 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...