V Číně roste počet firem, které nejsou schopny splácet dluhopisy. Tlak regulačních úřadů roste

V Číně narůstá počet firem, které nejsou schopny splácet své dluhopisy. Celková hodnota nesplacené částky se meziročně zvýšila o 32 procent, uvedl s odvoláním na údaje banky Standard Chartered ekonomický list Financial Times. Souvisí to i s tlakem čínských úřadů na finanční ozdravení firem.

Letos nesplatilo své dluhy už devět čínských firem, z toho osm soukromých. List uvádí, že podniky se dostávají do problémů se splácením i kvůli rostoucímu tlaku čínských regulačních orgánů, které v poslední době zasahují proti nadměrnému půjčování a proti neprůhlednému sektoru stínového bankovnictví. Stále ostřeji také vystupují proti podvodům firem. Zvláště těch, které mohou poškodit větší počet drobných investorů. 

Analytik banky Standard Chartered Jeffrey Zhang varoval před dalšími problémy se splácením v soukromém sektoru. Kvůli tlaku regulačních orgánů na omezení financování investic prostřednictvím úvěrů je nyní pro firmy obtížné své dluhy refinancovat. Investoři jsou také čím dál vybíravější v tom, komu půjčí.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's upozornila, že v nejbližších dvou letech bude na refinancování splatných dluhů potřeba „značná částka“. Jen v příštím roce mají být splaceny firemní dluhopisy za tři biliony jüanů (10,2 bilionu korun).

Čína se zaměřila na takzvané stínové bankovnictví, což je forma půjček poskytovaných mimo regulovaný bankovní sektor. Moody's odhaduje, že objem aktiv ve stínovém bankovnictví loni vzrostl o 1,1 bilionu jüanů, což je ve srovnání s částkou 11,2 bilionu jüanů (38,1 bilionu Kč) v roce předchozím nárůst asi o deset procent.

Kampaň čínské vlády za omezení růstu dluhu a snížení finančních rizik vytvořila problémy s refinancováním dluhu hlavně pro slabší dlužníky. Jsou mezi nimi přitom i místní samosprávy.

Čínská vláda přitvrzuje

V poslední době přibývá zpráv, že čínská vláda v poslední době stále přísněji zkoumá finanční situaci velkých firem a neváhá zasáhnout.

Zřejmě nejnovějším výsledkem tohoto tlaku je rozhodnutí čínského soudu z minulého týdne poslat zakladatele a bývalého šéfa pojišťovny Anbang Insurance Group na 18 let do vězení. Wu Siao-chuej přiznal, že podvodně získal miliardy dolarů od investorů.

Wu založil firmu Anbang v roce 2004. Byl obviněn z klamání investorů a převedení jejich peněz pro svoji vlastní potřebu. Zadržen byl loni a letos v únoru regulátoři převzali kontrolu nad Anbang. V březnu se Wu objevil ve státní televizi, kde přiznal vinu. Kromě vězení bude Wuovi rovněž zabaven majetek 10,5 miliardy jüanů (35,6 miliardy Kč).

obrázek
Zdroj: ČT24

Pod tlak se dostaly i další velké firmy. Například zadlužený konglomerát HNA Group kvůli tomu plánuje prodat své nemovitosti v Číně v celkové účetní hodnotě 2,2 miliardy dolarů (45 miliard Kč). Původně letecká společnost začala na dluh nakupovat reality po celém světě a odkoupila mimo jiné i podíl v největší německé bance Deutsche Bank.

Server South China Morning Post pak před časem informoval o zásahu proti impériu podnikatele Siao Ťien-chuy. To zahrnuje hlavní konglomerát Tomorrow Holdings a širokou síť přidružených podniků. Úřady mu nařídily prodat kvůli splacení bankovních úvěrů v letošním roce majetek ve výši 150 miliard jüanů (490 miliard korun). Jako důvod uvádějí neprůhledné podnikání firmy, které s sebou nese rizika ohrožující finanční bezpečnost země. Pokyn prodávat dostal i konglomerát Dalian Wanda Group.

Do potíží se dostala rovněž společnost CEFC, která nakupovala také v Česku a nyní zápasí s dluhy. Navíc je její šéf, Jie Ťien-ming, v Číně vyšetřován pro podezření z porušení zákona a předpokládá se jeho odchod z čela firmy. Až do prošetření záležitosti však zůstává poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 4 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 4 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 10 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...