V Číně roste počet firem, které nejsou schopny splácet dluhopisy. Tlak regulačních úřadů roste

V Číně narůstá počet firem, které nejsou schopny splácet své dluhopisy. Celková hodnota nesplacené částky se meziročně zvýšila o 32 procent, uvedl s odvoláním na údaje banky Standard Chartered ekonomický list Financial Times. Souvisí to i s tlakem čínských úřadů na finanční ozdravení firem.

Letos nesplatilo své dluhy už devět čínských firem, z toho osm soukromých. List uvádí, že podniky se dostávají do problémů se splácením i kvůli rostoucímu tlaku čínských regulačních orgánů, které v poslední době zasahují proti nadměrnému půjčování a proti neprůhlednému sektoru stínového bankovnictví. Stále ostřeji také vystupují proti podvodům firem. Zvláště těch, které mohou poškodit větší počet drobných investorů. 

Analytik banky Standard Chartered Jeffrey Zhang varoval před dalšími problémy se splácením v soukromém sektoru. Kvůli tlaku regulačních orgánů na omezení financování investic prostřednictvím úvěrů je nyní pro firmy obtížné své dluhy refinancovat. Investoři jsou také čím dál vybíravější v tom, komu půjčí.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's upozornila, že v nejbližších dvou letech bude na refinancování splatných dluhů potřeba „značná částka“. Jen v příštím roce mají být splaceny firemní dluhopisy za tři biliony jüanů (10,2 bilionu korun).

Čína se zaměřila na takzvané stínové bankovnictví, což je forma půjček poskytovaných mimo regulovaný bankovní sektor. Moody's odhaduje, že objem aktiv ve stínovém bankovnictví loni vzrostl o 1,1 bilionu jüanů, což je ve srovnání s částkou 11,2 bilionu jüanů (38,1 bilionu Kč) v roce předchozím nárůst asi o deset procent.

Kampaň čínské vlády za omezení růstu dluhu a snížení finančních rizik vytvořila problémy s refinancováním dluhu hlavně pro slabší dlužníky. Jsou mezi nimi přitom i místní samosprávy.

Čínská vláda přitvrzuje

V poslední době přibývá zpráv, že čínská vláda v poslední době stále přísněji zkoumá finanční situaci velkých firem a neváhá zasáhnout.

Zřejmě nejnovějším výsledkem tohoto tlaku je rozhodnutí čínského soudu z minulého týdne poslat zakladatele a bývalého šéfa pojišťovny Anbang Insurance Group na 18 let do vězení. Wu Siao-chuej přiznal, že podvodně získal miliardy dolarů od investorů.

Wu založil firmu Anbang v roce 2004. Byl obviněn z klamání investorů a převedení jejich peněz pro svoji vlastní potřebu. Zadržen byl loni a letos v únoru regulátoři převzali kontrolu nad Anbang. V březnu se Wu objevil ve státní televizi, kde přiznal vinu. Kromě vězení bude Wuovi rovněž zabaven majetek 10,5 miliardy jüanů (35,6 miliardy Kč).

obrázek
Zdroj: ČT24

Pod tlak se dostaly i další velké firmy. Například zadlužený konglomerát HNA Group kvůli tomu plánuje prodat své nemovitosti v Číně v celkové účetní hodnotě 2,2 miliardy dolarů (45 miliard Kč). Původně letecká společnost začala na dluh nakupovat reality po celém světě a odkoupila mimo jiné i podíl v největší německé bance Deutsche Bank.

Server South China Morning Post pak před časem informoval o zásahu proti impériu podnikatele Siao Ťien-chuy. To zahrnuje hlavní konglomerát Tomorrow Holdings a širokou síť přidružených podniků. Úřady mu nařídily prodat kvůli splacení bankovních úvěrů v letošním roce majetek ve výši 150 miliard jüanů (490 miliard korun). Jako důvod uvádějí neprůhledné podnikání firmy, které s sebou nese rizika ohrožující finanční bezpečnost země. Pokyn prodávat dostal i konglomerát Dalian Wanda Group.

Do potíží se dostala rovněž společnost CEFC, která nakupovala také v Česku a nyní zápasí s dluhy. Navíc je její šéf, Jie Ťien-ming, v Číně vyšetřován pro podezření z porušení zákona a předpokládá se jeho odchod z čela firmy. Až do prošetření záležitosti však zůstává poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...