V čele České exportní banky končí Bureš. Dozorčí rada ho nahradila náměstkem Výborným

Dozorčí rada státní České exportní banky (ČEB) odvolala generálního ředitele a předsedu představenstva Karla Bureše. V obou funkcích ho nahradí dosavadní místopředseda představenstva a náměstek ředitele Jaroslav Výborný.

Rada zároveň Burešovi, který z banky odchází, poděkovala za jeho dosavadní práci. „Věřím, že se nám v součinnosti s naším akcionářem podaří provést banku důležitými reformami, aby mohla nadále plnit svou nezastupitelnou úlohu při podpoře českých exportérů,“ řekl Výborný.

Výborný dosud v ČEB vykonával funkci místopředsedy představenstva odpovědného za úsek řízení rizik. Už předtím působil v různých funkcích například v Komerční bance, České spořitelně či Citibank.

ČEB má nově spadat jen pod ministerstvo financí

Jde o další výraznou změnu v České exportní bance za měsíc. V polovině března oznámila vláda plán na převedení ČEB přímo pod ministerstvo financí. Dosud měla na banku vliv také ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničí. Spolu s ČEB se změna týká také Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

Hospodaření obou institucí v minulosti několikrát kritizoval premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „ČEB a EGAP jsme zdědili v žalostném stavu a je skutečně potřeba, aby byly pod jednou střechou, protože zkušenosti se čtyřmi akcionáři nejsou dobré. Takže jediným akcionářem by mělo být MF, které řídí státní rozpočet,“ uvedl v březnu Babiš.

  • ČEB je součástí systému státní podpory exportu. Českým vývozcům poskytuje finanční produkty a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové perspektivní trhy. ČEB byla dosud vlastněna čtyřmi ministerstvy a EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společností).

Dosud stát vlastnil prostřednictvím ministerstev 84 procent exportní banky, EGAP měl zbylých 16 procent akcií. Z vládního podílu ovládalo ministerstvo financí 52 procent, MPO 30 procent, resort zahraničních věcí 12 procent a ministerstvo zemědělství šest procent. Také v EGAP stát vykonával vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí, průmyslu, zemědělství a zahraničí.

Převod podílů na pouze jedno ministerstvo ale předpokládá změnu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Změny ve vlastnické struktuře ČEB také musí posoudit Česká národní banka.

ČEB je součástí systému státní podpory exportu. Českým vývozcům poskytuje finanční produkty a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové perspektivní trhy. ČEB i EGAP se potýkají se ztrátovými obchodními případy z let 2007 až 2011, některé vyšetřuje policie. Objem špatných úvěrů ČEB, tzv. úvěrů v selhání, klesl loni na 20,6 miliardy korun, v roce 2015 činil více než 42 miliard Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...