Berlín/ New York /Atény – Dosažení dohody mezi Řeckem a eurozónou o uvolnění zbylých peněz ze záchranného balíku se na zasedání ministrů financí příští týden očekávat nedá. Řekl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble a přidali se k němu i další představitelé zemí platících eurem. Řecký státní ministr Alekos Flamburakis mezitím nevyloučil upořádání referenda o dalším směrování zadlužené země, pokud Atény nezískají finanční pomoc.
Zasedání ministrů financí eurozóny se uskuteční v Rize v pátek 24. dubna. Naděje, že na tomto jednání najdou země eurozóny společnou řeč, ale skomírá. „Nikdo nemá tušení, jak bychom mohli dosáhnout dohody,“ nechal se slyšet německý ministr financí Wolfgang Schäuble po příletu do Spojených států, kde se zúčastní jarního zasedání světových finančních institucí. Dále poznamenal, že nová řecká vláda vedená radikální levicí „zlikvidovala“ všechen ekonomický pokrok, kterého Atény dosáhly od roku 2011.
V Rize by měl řecký ministr financí Janis Varufakis předložit svým kolegům seznam reformních opatření, kterými eurozóna podmiňuje uvolnění zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného balíku. Atény však stále nedodaly takový plán reforem, který by věřitelé považovali za přijatelný.
Skepsi vyjádřil už v pondělí místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis, podle kterého Řecko nepřipravuje a nezavádí požadované strukturální reformy dostatečně rychle. Varoval, že zbývá jen málo času do chvíle, kdy Atény zůstanou zcela bez peněz. Také slovenský ministr financí Peter Kažimír vyjádřil pochyby o možnosti dosáhnout v Rize dohody. „Vzhledem k tomu, kolik času jsme už ztratili, jsem skeptický.“
Podle některých odhadů mají dojít Řecku peníze už v pondělí 20. dubna. Poté si vláda může ještě pár týdnů pomáhat jednorázovými opatřeními, zejména stahováním hotovosti ze státních podniků. Bez dohody s eurozónou ale budou Atény nuceny si vybrat – buď na konci dubna vyplatí mzdy a důchody za 1,6 miliardy eur, nebo v květnu uhradí Mezinárodnímu měnovému fondu další splátku dluhu.
Schäuble ve svém vystoupení před newyorskou Radou pro zahraniční vztahy naznačil, že měnový spolek by se dokázal s případným bankrotem Řecka vyrovnat. Spolkový ministr financí je přesvědčen, že finanční trhy jsou ohledně Řecka připraveny na „všechny eventuality“.
O zhoršující se finanční situaci Řecka svědčí i klesající ratingové hodnocení. Naposledy snížila zadlužené zemi známku agentura Standard & Poor's, a to o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma (na CCC+ s negativním výhledem).
„Věřitelé se snaží o co největší nátlak“
Tsiprasova vláda se už od svého nástupu po lednových předčasných volbách snaží dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která by zajistila odepsání dluhů nebo alespoň mírnější podmínky splácení. Veřejný dluh Řecka loni v absolutním vyjádření sice mírně klesl (z 319 miliard eur na 317 miliard eur), ve vztahu k hrubému domácímu produktu se ale zvýšil (ze 175 na 177,1 procenta).
Řecký státní ministr a pravá ruka premiéra Tsiprase Alekos Flamburakis v místní televizi Ant1 upozornil, že vláda vzniklá spojením levicové strany SYRIZA a nacionalistických Nezávislých Řeků dostala v lednových volbách mandát voličů, aby zajistila setrvání země v eurozóně a Evropské unii. Pokud to však nebude možné, musí se opět ujmout slova národ.
„Ačkoli jsme dostali mandát lidu, abychom neustupovali, nebylo by na škodu se ho zeptat, když jde o rozhodnutí historického charakteru o směrování země,“ prohlásil Flamburakis. Vyloučil nicméně možnost předčasných parlamentních voleb s tím, že by neměly žádný smysl. Navzdory skepsi unijních ministrů financí Flamburakis věří, že Atény nakonec kompromisu s věřiteli dosáhnou.
„Podstatné je dojít k dohodě. Nehraje roli, kdy to bude. Věřitelé se snaží o co největší nátlak, aby toho dosáhli co nejvíc. Ne proto, že si myslí, že to je řešení pro řeckou společnost a ekonomiku, ale proto, že si chtějí v podstatě vynutit cestu nastolenou před pěti lety, která se ukázala jako katastrofální,“ konstatoval Flamburakis.
Zdůraznil, že vláda neustoupí v otázkách, které považuje za zásadní. „Co máme podepsat? Snížení platů a důchodů? Hromadné propouštění?“ odkázal na hlavní sporné body, které se točí kolem penzijního systému a trhu práce.
Podle opoziční Nové demokracie, která zemi vedla do lednových voleb, by zmíněné referendum bylo fakticky o tom, zda země setrvá v eurozóně. Kabinet by tím podle konzervativců ovšem přiznal, že se ocitl v bezvýchodné situaci. Čestnější by prý bylo, kdyby vláda přiznala, že ve svých slibech voličům jen bezostyšně lhala.
