V Aquile začíná summit G8 o krizi a klimatu

Aquila - Dnes začíná očekávaná třídenní schůzka zemí G8, která se má zabývat především dopady současné hospodářské krize a klimatickými změnami. Očekává se, že státníci na jednání vyjádří opatrný optimismus, co se týče vyhlídek globální ekonomiky. Diskutovat se má o ukončení prudké měnové expanze, kterou nyní uplatňují největší centrální banky, ale možná také o budoucnosti dolaru, jakožto rezervní měny. Toto téma může nastolit Čína, které stále méně vyhovuje slábnoucí kurz americké měny. Čínský prezident se však setkání nezúčastní - vrací se zpět kvůli nepokojům v provincii Sin-ťiang.

Čínští představitelé před schůzkou několikrát ujistili, že nemají v úmyslu vůdčí úlohu dolaru nijak zpochybňovat. Zároveň ale otevřeně říkají, že hovořit o slábnoucím kurzu americké měny je přirozené, a navrhují věnovat více pozornosti zúčtovací jednotce Mezinárodního měnového fondu zvané Zvláštní práva čerpání (SDR).

Diskusi o budoucí rezervní měně vnímají finanční trhy velmi citlivě, protože je s ní spojeno riziko výkyvů hodnoty aktiv denominovaných v dolarech. A vzhledem k tomu, že dolar s výjimkou druhé poloviny loňského roku vytrvale klesá, s další nejistotou mohou přijít i další ztráty.

Ludmila Štěrbová, katedra mezinárodního obchodu VŠE:

„Musíme si uvědomit, že pokud by Čína najednou odstoupila od svých devizových rezerv a vyměňovala je třeba za Zvláštní práva čerpání, co by to znamenalo - další oslabení dolaru - co by to udělalo s americkou ekonomikou, co by to udělalo s ostatními ekonomikami. Číně by se to mohlo vrátit jako bumerang.“


Vedle skupiny nejvyspělejších zemí G7, což jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Německo, Velká Británie a Francie, se schůzky ve středoitalské Aquile zúčastní i Rusko, Brazílie, Indie, Čína i Mexiko. Summit má mít z italské iniciativy také dimenzi rozvojové pomoci, na setkání se proto dostavili i prezidenti a premiéři řady afrických států, například JAR a Egypta.

Od summitu se nečeká mnoho

Německá kancléřka Angela Merkelová upozornila, že od summitu v Aquile se nedají očekávat žádné velké iniciativy jako na podobných schůzkách na jaře. Vlády už totiž do ekonomiky pumpují biliony dolarů, navíc je před nimi významnější schůzka G20, která se uskuteční v září v americkém Pittsburghu.


Experti očekávají prohlášení, že staré a nové ekonomické mocnosti musí spolupracovat, aby omezily dopady současné krize. Lze ale také očekávat, že se delegáti zavážou k vypracování nových pravidel, aby bylo možné lépe regulovat globální ekonomiku. Na pořad jednání se dostanou i kolísavé ceny ropy, podle diplomatických zdrojů ale nelze čekat, že summit problém vyřeší.

Itálie chce dohodu o emisích a solidaritu s Aquilou

V oblasti klimatických změn Itálie doufá, že Čína s Indií budou souhlasit s ambiciózním plánem snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu. O této problematice se bude hovořit ve čtvrtek na schůzce, kterou povede americký prezident Barack Obama a italský premiér Silvio Berlusconi. Ten se rovněž včera nechal slyšet, že doufá, že se účastnické státy zaváží poskytnout 10-15 miliard dolarů na potravinovou bezpečnost.

Itálie, která letos skupině G8 předsedá, se rozhodla summit přesunout do Aquily z původně plánované Sardinie, aby vyjádřila solidaritu s obětmi zemětřesení, které zasáhlo region Abruzzo začátkem dubna a zanechalo za sebou zkázu a tři sta mrtvých. Obyvatelé Aquily však pozornost médií dnes využili k protestu proti liknavé pomoci italské vlády při probíhající rekonstrukci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 2 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 20 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.