V Aquile začíná summit G8 o krizi a klimatu

Aquila - Dnes začíná očekávaná třídenní schůzka zemí G8, která se má zabývat především dopady současné hospodářské krize a klimatickými změnami. Očekává se, že státníci na jednání vyjádří opatrný optimismus, co se týče vyhlídek globální ekonomiky. Diskutovat se má o ukončení prudké měnové expanze, kterou nyní uplatňují největší centrální banky, ale možná také o budoucnosti dolaru, jakožto rezervní měny. Toto téma může nastolit Čína, které stále méně vyhovuje slábnoucí kurz americké měny. Čínský prezident se však setkání nezúčastní - vrací se zpět kvůli nepokojům v provincii Sin-ťiang.

Čínští představitelé před schůzkou několikrát ujistili, že nemají v úmyslu vůdčí úlohu dolaru nijak zpochybňovat. Zároveň ale otevřeně říkají, že hovořit o slábnoucím kurzu americké měny je přirozené, a navrhují věnovat více pozornosti zúčtovací jednotce Mezinárodního měnového fondu zvané Zvláštní práva čerpání (SDR).

Diskusi o budoucí rezervní měně vnímají finanční trhy velmi citlivě, protože je s ní spojeno riziko výkyvů hodnoty aktiv denominovaných v dolarech. A vzhledem k tomu, že dolar s výjimkou druhé poloviny loňského roku vytrvale klesá, s další nejistotou mohou přijít i další ztráty.

Ludmila Štěrbová, katedra mezinárodního obchodu VŠE:

„Musíme si uvědomit, že pokud by Čína najednou odstoupila od svých devizových rezerv a vyměňovala je třeba za Zvláštní práva čerpání, co by to znamenalo - další oslabení dolaru - co by to udělalo s americkou ekonomikou, co by to udělalo s ostatními ekonomikami. Číně by se to mohlo vrátit jako bumerang.“


Vedle skupiny nejvyspělejších zemí G7, což jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Itálie, Německo, Velká Británie a Francie, se schůzky ve středoitalské Aquile zúčastní i Rusko, Brazílie, Indie, Čína i Mexiko. Summit má mít z italské iniciativy také dimenzi rozvojové pomoci, na setkání se proto dostavili i prezidenti a premiéři řady afrických států, například JAR a Egypta.

Od summitu se nečeká mnoho

Německá kancléřka Angela Merkelová upozornila, že od summitu v Aquile se nedají očekávat žádné velké iniciativy jako na podobných schůzkách na jaře. Vlády už totiž do ekonomiky pumpují biliony dolarů, navíc je před nimi významnější schůzka G20, která se uskuteční v září v americkém Pittsburghu.


Experti očekávají prohlášení, že staré a nové ekonomické mocnosti musí spolupracovat, aby omezily dopady současné krize. Lze ale také očekávat, že se delegáti zavážou k vypracování nových pravidel, aby bylo možné lépe regulovat globální ekonomiku. Na pořad jednání se dostanou i kolísavé ceny ropy, podle diplomatických zdrojů ale nelze čekat, že summit problém vyřeší.

Itálie chce dohodu o emisích a solidaritu s Aquilou

V oblasti klimatických změn Itálie doufá, že Čína s Indií budou souhlasit s ambiciózním plánem snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu. O této problematice se bude hovořit ve čtvrtek na schůzce, kterou povede americký prezident Barack Obama a italský premiér Silvio Berlusconi. Ten se rovněž včera nechal slyšet, že doufá, že se účastnické státy zaváží poskytnout 10-15 miliard dolarů na potravinovou bezpečnost.

Itálie, která letos skupině G8 předsedá, se rozhodla summit přesunout do Aquily z původně plánované Sardinie, aby vyjádřila solidaritu s obětmi zemětřesení, které zasáhlo region Abruzzo začátkem dubna a zanechalo za sebou zkázu a tři sta mrtvých. Obyvatelé Aquily však pozornost médií dnes využili k protestu proti liknavé pomoci italské vlády při probíhající rekonstrukci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 8 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 21 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.