USA obvinily Fiat Chrysler, že manipuluje s testy emisí

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA)  obvinila italsko-americkou automobilovou skupinu Fiat Chrysler z používání softwaru, který umožnil obejít normy pro emise oxidů dusíku u zhruba 104 tisíc jejích naftových automobilů. Fiat Chrysler tvrzení úřadu o nelegálnosti tohoto softwaru odmítl.

Jde o druhé podobné obvinění v USA po aféře s obcházením testů emisí u naftových vozů německé skupiny Volkswagen a přichází den poté, co Washington a Volkswagen tento skandál po více než roce uzavřely. V souvislosti se skandálem Volkswagenu začaly americké úřady důkladně zkoumat automobily i dalších výrobců.

EPA obvinila Fiat Chrysler, že od roku 2014 prodal v USA přibližně 104 tisíc užitkových vozů a automobilů typu SUV vybavených softwarem, který při testování emisí naftových motorů umožňuje skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. To podle agentury „jasně a závažně“ porušuje zákon na ochranu ovzduší, protože auta vykazují ve zkušebnách nižší emise než na silnicích.

Fiat s obviněním nesouhlasí

Fiat Chrysler sdělil, že je závěry EPA zklamán a že všechny jeho naftové automobily plní veškeré normy. Skupina ve svém sdělení podle agentury Reuters uvedla, že úřadům dokáže, že její zařízení pro kontrolu emisí jsou podle současné regulace legální.

Šéf Fiat Chrysler Sergio Marchionne na tiskové konferenci prohlásil, že jeho skupina s testy emisí nemanipulovala, a odmítl srovnání se skandálem Volkswagenu. Zprávy, po kterých akcie společnosti prudce klesly, označil za přehnané, a řekl, že firma neudělala nic nelegálního. Dodal, že skupina bude spolupracovat s novou vládou Donalda Trumpa na vyšetření tohoto problému, a vyjádřil podiv nad tím, že se do tohoto případu vůbec pouštěla odcházející administrativa Baracka Obamy.

EPA a kalifornský úřad pro ovzduší automobilku seznámily se svými zjištěními, že Fiat Chrysler používal nenahlášený dodatečný software umožňující emitovat na silnicích zvýšené emise oxidů dusíku. Firma to nenahlásila u 104 tisíc vozů Jeep Grand Cherokee a Dodge Ram 1500, které jsou vybaveny třílitrovým motorem. Podle EPA zatím není jasné, zda šlo o nelegální zařízení toho typu, které používal Volkswagen, důležité prý ale je, že tento software firma nenahlásila úřadům.

„Nenahlášení softwaru, který ovlivňuje emise z automobilového motoru, je závažným porušením zákona, které může vést ke škodlivému znečištění ovzduší,“ uvedla činitelka EPA Cynthia Gilesová. EPA několik měsíců odmítala udělit automobilce povolení k prodeji letošních modelů v USA.

Pokud se obvinění prokáže, mohl by Fiat Chrysler dostat podle Reuters pokutu kolem 44 tisíc dolarů na jeden automobil. To by znamenalo celkovou pokutu asi 4,6 miliardy dolarů (117 miliard korun).

Akcie Fiat Chrysler se po zprávě propadly o více než deset procent a na milánské burze s nimi bylo několikrát automaticky přerušeno obchodování. Akcie skupiny obchodované v New Yorku zaznamenaly první letošní pokles a sestoupily z rekordních maxim. O více než dvě procenta klesl oborový index evropských automobilek.

Volkswagen
Zdroj: Reuters

Volkswagen zaplatí v USA pokutu 4,3 miliardy dolarů

Jde o druhé takové obvinění v USA a přichází jen den poté, co Washington uzavřel po více než roce skandál s obcházením testů emisí u vozů německé skupiny Volkswagen. Automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard korun). Potvrdilo to ve středu americké ministerstvo spravedlnosti. Oznámilo rovněž, že v souvislosti se skandálem obvinilo šest vysoce postavených zaměstnanců Volkswagenu. Nevyloučilo, že obviněním budou čelit i další lidé.

Podle agentury AP jde o největší pokutu, jakou kdy americká vláda některé automobilce vyměřila. „Kroky odrážejí neochvějné odhodlání chránit spotřebitele, stejně jako životní prostředí a finanční systém,“ uvedla americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová.

Automobilka, jejíž součástí je rovněž česká Škoda Auto, se v rámci dohody o urovnání přiznala ke spiknutí s cílem podvést Spojené státy, k bránění spravedlnosti a k poskytování falešných informací. V dohodě se podle agentury Reuters píše, že Volkswagen mohl za své kriminální počínání dostat pokutu až 34,1 miliardy dolarů.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...