Novela občanského zákoníku, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, by se měla týkat i bydlení. Sdružení nájemníků navrhuje zavést tabulky obvyklého místního nájemného, aby se předešlo případným soudním sporům mezi pronajímatelem a podnájemníkem. Spory o činži totiž patří mezi nejčastější problémy, které nájemníci řeší.
Nový občanský zákoník platí od loňského roku, na ministerstvu spravedlnosti ale už funguje pracovní skupina, která sbírá podněty k prvním legislativním změnám. Novela nového občanského zákoníku by měla začít platit nejdříve od 1. ledna 2016.
Podle současného právního ustanovení může majitel nemovitosti výši nájmu zvednout a nájemník s ní může, nebo nemusí souhlasit. Pokud se nedohodnou, následuje soud. Celý systém ovšem kritizuje Sdružení nájemníků České republiky, na jehož poradny se lidé kvůli zvyšování nájemného obracejí nejčastěji (hned po uzavírání nových smluv nebo výpovědích).
„Problémem je nepředvídatelnost rozhodnutí, kdy se soud rozhoduje na základě různých znaleckých posudků, dalším problémem je délka soudního řízení,“ uvádí advokátka Sdružení nájemníků Lenka Veselá. Způsobem, jak se soudním sporům vyvarovat, by mohlo být stanovení tabulek obvyklého místního nájemného, ze kterých by se při vyjednávání o výši nájmu vycházelo. „Pokud by k dohodě (na výši nájmu) nedošlo a například pronajímatel chtěl razantně zvýšit nájem, bylo by pak jasné, že pravděpodobně u soudu neuspěje,“ uvedl poslanec za sociální demokracii Jeroným Tejc.
Předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba upozornil na to, že třeba ve skandinávských zemích, Německu či Rakousku, kde se tabulky používají, soudní spory o cenu nájemného v podstatě nejsou. „Každý byt je v nějakém rozpětí, v jehož rámci se cena domluví podle polohy, kvality, vybavení,“ podotkl.
Advokát: Mladí se stali rukojmími vlastníků
„Pokud bude novela opravdu reakcí při řešení praktických problémů, a nebude se jednat o teoretické přestřelky, pak jí vnímám jako velmi nutnou a podstatnou,“ uvádí advokát Miroslav Duda s tím, že ujednání nového občanského zákoníku oslabila práva nájemců na úkor vlastníků. „Nájemní bydlení se tak dostává mimo preferované možnosti zajištění bydlení a nevím, zda je to dobře. Zejména mladá generace se stává rukojmím majitelů,“ podotýká. Upozorňuje na to, že výpovědní lhůta z nájmu představuje tři měsíce bez nároku na náhradní bydlení, protože norma počítá s tím, že na trhu je volných bytů dostatek.
To podle Dudy ovšem život nájemců výrazně komplikuje a přináší jim životní nejistotu, mj. i proto, že se jen výjimečně uzavírají nájemní smlouvy na delší časové období, například deset nebo dvacet let. Podnájmů podle něj navíc ubývá, protože se – již bez ohledu na nový občanský zákoník – způsob podnikání s nájemními byty byrokratizuje.
Zástupci oslovených realitních kanceláří ovšem žádný citelný dopad nového občanského zákoníku nepociťují. „Z pohledu realitní kanceláře jsme žádný zásadní dopad nového občana nezaznamenali. Trh se samozřejmě změn obával, což se ostatně děje před každou změnou legislativy, a proto se výrazně zvýšila poptávka v posledních týdnech před platností NOZ. Nicméně, kromě větší ochrany spotřebitele, více dokumentace nebo ochranné lhůty na katastru nemovitostí, k praktickému dopadu nedošlo,“ informoval tiskový mluvčí realitní kanceláře Re/Max Tomáš Hejda.
Kolik dají Češi za nájem?
Nejvyšší nájmy jsou tradičně v Praze, kde se průměrná cena aktuálně pohybuje kolem 250 korun za metr čtvereční, v Brně jde o 186 korun. Třetím nejdražším městem je Zlín se 164 korunami. Naopak nejlevněji vychází bydlení v Liberci (125 Kč za metr čtvereční), v Jihlavě (134 Kč), v Ústí nad Labem nebo v Pardubicích (shodně 135 korun).
V posledním roce se nájmy nejvýrazněji zvyšovaly v Hradci Králové. Například za byt o velikosti 60 metrů čtverečních zde lidé průměrně platí přes 9 tisíc korun za měsíc, ještě loni to bylo asi o tisícovku míň.
Pronajmout si byt je nyní dostupnější než kdy předtím, ukazují nejaktuálnější data realitního trhu. Ceny jsou nejnižší od roku 1989. Nízké úroky u hypoték snižují cenu bytů a oproti očekáváním stlačují i nájmy.
Dražší zůstává Praha, Brno a připlatí si třeba i ten, kdo chce bydlet na horách přímo u sjezdovky. A tak lidé nově víc hledají spíš na vesnicích a v okolí velkých měst. Z takového trendu těží třeba středočeské Milovice – po odsunu sovětské armády na začátku devadesátých let mohly nabídnout volné prostory pro mladé rodiny. Měsíční nájemné v těchto bytech se pohybuje okolo osmi tisíc korun. A to včetně poplatků. V Praze by to nestačilo mnohdy ani na garsonku.
