Brusel – Evropská unie se dohodla na financování boje s klimatickými změnami. Novinářům to dnes po skončení summitu unie v Bruselu řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová a vzápětí dohodu potvrdilo i švédské předsednictví. Jde však o kompromis, který je daleko méně ambiciózní než původní představy unie. Té se nepodařilo prosadit konkrétní mechanismus, podle nějž se mají vypočítávat finanční příspěvky jednotlivých členských států na boj s klimatickými změnami v nejchudších zemích světa. Dohoda nicméně EU dává ještě čas na dopracování jednotlivých detailů před prosincovou „klimatickou“ konferencí v Kodani, na níž svět bude hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu. Ten v současnosti reguluje objem skleníkových plynů, který mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší.
Novým členským státům ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se nelíbil původně navržený mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům. Švédové dlouho navrhovali, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale podle národního důchodu (NI), který zahrnuje mimo jiné i příjmy domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
Klimatická koordinátorka Kateřina Husová v ČT24 o podmínkách úspěšného pokračování boje s klimatickými změnami:
„Musí se připojit jak rozvinuté státy v čele s USA, tak i některé hlavní rozvojové státy, jako je Čína, Indie a Brazílie. Další podmínkou je dobrá finanční nabídka těmto rozvojovým zemím a také nějaké schéma přenosu čistých technologií do rozvojových zemí.“
Ani mnohahodinová jednání na summitu EU však rozpory nepřekonala. Lídři členských států se nakonec dohodli na formulaci, která bere v potaz „méně rozvinuté země“. Konkrétním mechanismem vypočítávání příspěvků jednotlivých zemí se bude nadále zabývat speciální pracovní skupina, na jejíž vytvoření se summit EU dohodl.
Fischer: K definitivní dohodě nikdo připraven nebyl
"Průběh Evropské rady (summitu EU) ukázal, že není na stole kompletní vyčerpávající odsouhlasená dohoda o 'burden sharingu' (příspěvcích
jednotlivých států), ale zvýšila se ochota vzájemně si naslouchat a vzájemně respektovat stanoviska, která jsou velmi odlišná," řekl český premiér Jan Fischer. Podle něj nicméně žádný ze států nebyl během vrcholné schůzky připraven k definitivní dohodě.
Evropská komise předpokládá, že bohatší část světa bude muset po roce 2012 nejchudším zemím přispět zhruba 100 miliardami eur (zhruba 2,6 bilionu korun) ročně. Až polovina této částky by měla pocházet z veřejných rozpočtů, zbytek mají doplatit firmy. EU se v podstatě nedohodla ani na této částce a v závěrečném dokumentu unie se upozorňuje, že jde o odhad komise, nikoliv o případný závazek unijních členských států.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt:
„Dohodli jsme se a dává nám to velmi silnou vyjednávací pozici pro další jednání (v Kodani).“
Švédové však ustoupili nátlaku nových členských států i v dalším bodě. Evropská komise odhaduje, že ještě do roku 2012 bude muset svět nejchudším státům přispět zhruba pěti až sedmi miliardami eur ročně (130 až 182 miliard korun). Země střední a východní Evropy si však stěžovaly, že nemají na podobné příspěvky v současnosti dostatek finančních prostředků. V závěrečném textu summitu EU se tak nakonec objevila formulace, podle níž bude příspěvek chudším zemím v podstatě dobrovolný.
