Brusel – Evropská unie poskytne během několika příštích let Ukrajině finanční pomoc 11 miliard eur (zhruba 300 miliard korun). Podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa půjde hlavně o finanční podporu pro zavedení potřebných reforem – nejprve ekonomických, poté i politických. Jde mimochodem o podobnou částku, kterou loni Ukrajině přislíbilo Rusko předtím, než prezident Viktor Janukovyč odmítl chystanou smlouvu o přidružení Ukrajiny k EU. Unie už také naplno začala pracovat na zablokování majetku 18 ukrajinských prominentů, kteří podle ní zajistili zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Konkrétní pomoc schválila také Evropská banka pro obnovu a rozvoj: Ukrajině postupně pošle 5 miliard eur (137 miliard korun).
Barroso řekl, že na poskytnuté částce se shodli všichni členové komise. Při nejbližší příležitosti bude s plánem seznámen také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Celkový obnos komise sestaví z finančních úvěrů, ve formě grantů i z pomoci mezinárodních finančních institucí. Součástí bude také svěřenecký fond, kam půjdou peníze z rozpočtu členských zemí.
„Očekáváme, že Ukrajina, což potvrdil premiér, podepíše smlouvu s Mezinárodním měnovým fondem. To je podmínkou pro rozvoj tohoto zmiňovaného programu,“ dodal šéf komise na otázku, jaké podmínky si Unie pro poskytnutí pomoci stanovuje. Brusel chce rovněž poskytnout obchodní výhody vyplývající z asociační dohody, kterou Kyjev nepodepsal. EU dále hodlá zemi pomoci s energetickými zdroji zpětnými dodávkami zemního plynu na Ukrajinu.
Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů:
„Já si myslím, že Evropské unii nějakých 11 miliard eur rozhodně chybět nebude. Jediné, co se stane, že kurz eura trochu oslabí vůči dalším světovým měnám, což Evropě jako celku jen pomůže.“
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger už v úterý oznámil, že Evropská unie pomůže Ukrajině uhradit Rusku dluh za dodaný plyn. Ukrajinský Naftogaz dluží podle něj ruskému Gazpromu zhruba dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Moskva pohrozila Kyjevu přerušením dodávek plynu.
Evropská unie už v úterý také odsouhlasila jednorázovou půjčku ve výši 610 milionů eur (16,7 miliardy korun). Státní pokladna je prázdná, navíc země dluží Rusku miliardové sumy za nesplacené dodávky zemního plynu. Kvůli krizi na Krymu přišel Kyjev také o slíbenou ruskou pomoc za to, že Janukovyč odmítl asociační dohodu s EU. Ukrajina je díky Unii teď finančně na chvíli bez problémů. Pomohou jí také Spojené státy. Ministr zahraničí John Kerry jí slíbil půjčku ve výši alespoň jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). O půjčce v Kyjevě jedná i tým MMF, který by podle expertů mohl Kyjevu poskytnout první kredit ve výši tří miliard dolarů.
- Kyjev by dle vlastních odhadů potřeboval v příštích dvou letech půjčit 35 miliard dolarů.
Podle komentátora Jefima Fištejna nicméně není poskytnutá částka dostatečná a pro běžného Ukrajince v principu příliš důležitá. „Je třeba zdůraznit, že ti, kteří bránili Majdan, nepokládali své životy kvůli výši půjčky, kterou jim poskytne Moskva či Brusel,“ řekl.
Podle mnohých pozorovatelů by přitom Ukrajině bez rychlé pomoci reálně hrozil bankrot, jak upozornil například europoslanec Libor Rouček (ČSSD) nebo také velvyslanec na Ukrajině Ivan Počuch. Zemi by podle Počucha například pomohlo, kdyby MMF odložil vysokou finanční splátku, kterou má Kyjev letos uhradit. Podle europoslance si je nové ukrajinské vedení vědomé, že pouze s vnější pomocí vše nepůjde samo. Zemi tak zřejmě čekají škrty a tvrdé reformy. „Když to nepůjde dobře, situace se může během několika měsíců obrátit a hněv lidí na Majdanu se stočí na novou vládu,“ varuje.
Ukrajinské hospodářství na tom není dobře už dlouhodobě. Situaci ale výrazně ztížila vleklá politická i společenská krize, která se táhne od listopadu loňského roku. Tehdy Janukovyč navzdory příslibu odmítl Asociační dohodu s Unií a místo toho začal vyjednávat s Ruskem o výhodnějších cenách za plyn. Obrácení kormidla zpět směrem na Východ těžce nesly statisíce lidí, které v příštích týdnech postupně zaplnily centrum Kyjeva.
Střety radikální části demonstrantů s policií vyvrcholily v únoru, kdy pouliční boje nepřežilo kolem 80 lidí. Politická opozice posléze ovládla parlament, svrhla Janukovyče z postu prezidenta a ustanovila vládu. Novou fází konfliktu se však staly nepokoje na většinově proruském Krymu i tamní vojenské manévry ze strany Ruska.
