Brusel - To, o čem se na ekonomických, nejen akademických, půdách diskutuje už dlouho, že takzvaná Maastrichtská kritéria, neboli měnové a rozpočtové podmínky ekonomik nutné pro přistoupení k euru, již neodpovídají dnešní realitě, teď evropští státníci v době ekonomické krize přivedli k životu. Lucemburský premiér a ministr financí Jean-Claude Juncker, který zároveň stojí v čele ministrů financí eurozóny, dnes po skončení summitu EU připustil přezkoumání klíčového kritéria pro přijetí eura. Nutnost setrvat v tzv. režimu směnných kurzů ERM-2 kritizovaly některé nové členské státy EU, které chtějí do eurozóny vstoupit. Politici států platících eurem požadavky dosud razantně odmítali.
Ani další politici nevidí rigiditu kritérií z roku 1992 jako věčnou. „Jsou tu hlasy pro rychlejší ERM-2, můžeme se na to kouknout,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Ani francouzský prezident Nicolas Sarkozy není proti, zároveň ale apeluje na krátkodobost zmíněných změn. „Až krize zmizí, měli bychom se znovu zamyslet, jestli tyto nové přístupy brát jako zaintegrované,“ uvedl.
Šéf zemí skupiny eurozóny Juncker rozumí tomu, že dvouletá fixace kurzu kandidátské země na euro může být dlouhá. „Mohu rozumět tomu, že v případě nutnosti setrvání v měnovém systému ERM-2 po dva roky může být malý otazník. Budeme o tom klidně hovořit,“ prohlásil.
Naposledy kritéria pro přijetí eura kritizovalo minulý týden Maďarsko, které jen s obtížemi bojuje s následky finanční a hospodářské krize. Premiér Ferenc Gyurcsány se domnívá, že by jeho zemi přijetí eura v současnosti pomohlo. Kurz maďarského forintu totiž v poslední době velmi rychle klesá a stává se pro maďarské hospodářství zátěží. Celá řada obyvatel má totiž půjčky či hypotéky v zahraničních měnách, především v euru, a v současnosti tak musí splácet čím dál více.
