Ukrajina znovu podepsala dohodu o monitorování, sporný dodatek odstranila

Kyjev/Brusel - Ukrajina znovu podepsala dohodu o monitorování dodávek ruského zemního plynu, a odstranila tak svůj sporný dodatek. Oznámili to dnes zástupci ruského energetického giganta Gazpromu, kteří se dnes v Bruselu sejdou se zástupci Evropské unie, kde by měli podepsat "definitivní dokument" umožňující obnovení dodávek plynu do Evropy. Právě obnovení transferu ruského plynu přes Ukrajinu nyní podle českého předsednictví nic nebrání. Již v noci na dnešek předsednictví oznámilo, že EU svou část dohody splnila a rozmístila členy monitorovací komise na dohodnutých místech.

„Delegace Gazpromu vedla dnes ráno jednání v Kyjevě. Jejich výsledkem byl ukrajinský podpis dohody bez jakýchkoli dalších podmínek,“ sdělila ruská firma v prohlášení. Následně ukrajinský podpis pod dohodou potvrdil i ruský prezident Putin.

Transferu ruského plynu přes Ukrajinu dále do Evropy by už nyní nemělo nic bránit, alespoň tak se na problém dívá české předsednictví. V Bruselu dnes český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman prohlásil, že Rusko nemá důvod neobnovit dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy, všechny jeho podmínky byly naplněny. „Evropská unie splnila svou část dohody o rozmístění monitorovací komise a vyslala pozorovatele na všechna dohodnutá místa,“ uvedlo už v noci na dnešek v prohlášení české předsednictví.

2 minuty
Reportáž Veroniky Markové
Zdroj: ČT24

Podle Římana měli Rusové celkem dvě podmínky pro obnovení dodávek. První z nich bylo podepsání smlouvy o monitorování dodávek bez jakýchkoliv dodatků a druhou rozmístění pozorovatelů na ukrajinsko-ruských hranicích. Obě přitom byly splněny.

Ukrajina se v dodatku hájila

Moskvu včera rozčílilo, že Ukrajinci přiložili k již podepsané trojstranné dohodě mezi Ukrajinou, Ruskem a EU dodatek, v němž prezentovala svůj vlastní pohled na celou krizi a rusko-ukrajinský spor. Kyjev v prohlášení popíral, že by neoprávněně odebíral ruský plyn určený pro evropské zákazníky. To bylo pro Moskvu nepřijatelné, a odmítla proto dohodu jako neplatnou.

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí

„Text je překvapivý, částečně totiž obsahuje nepravdivá prohlášení, jako že Ukrajina nemá vůči Gazpromu žádné dluhy, že si Ukrajina žádný plyn pro sebe nenechávala a že veškerý tranzitní plyn proudil normálně do Evropy.“

Podle ruských médií je dalším sporným bodem „technologický plyn“, který Ukrajina potřebuje pro zajištění přepravy ruského plynu k evropským zákazníkům. Na jeho ceně se zatím strany nedokázaly dohodnout.


Odpoledne míří do Bruselu ruská delegace v čele s šéfem Gazpromu Millerem a vicepremiérem Ruska Igorem Sečinem a očekává se oznámení definitivního obnovení dodávek pro Evropu. O plynové krizi budou dnes v Bruselu na mimořádném jednání svolaném českým předsednictvím jednat i všichni ministři energetiky členských zemí EU. Řeč bude také o tvrdých dopadech krize na některé evropské země a projednat by se také měly možnosti, jak podobným potížím do budoucna předcházet.

Předseda rady ministrů energetiky Říman se před hlavní částí jednání na bilaterální úrovni setká s několika dalšími státníky. Mimo jiné i se slovenským ministrem hospodářství Ľubomírem Jahnátkem, jehož vláda chce spustit odstavený jaderný reaktor v Jaslovských Bohunicích. Vystavuje se tak ovšem porušení unijního práva.

Byť by jednání mělo konečně přinést obnovení dodávek ruského plynu pro Evropu, první kubíky plynu od znovu spuštění přitečou do evropy v horizontu 36 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 31 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...