Ukrajina a Rusko podepsaly dohody o dodávkách. Končí plynová krize?

Moskva - Delegace Ruska a Ukrajiny dnes v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Gazprom již dostal pokyn obnovit dodávky přes trasy zvolené Ukrajinou. Její premiérka Julija Tymošenková již dříve slíbila okamžité obnovení dodávek po podpisu dohod. Podle expertů se však může plyn v Evropské unii objevit nejdříve v noci z úterý na středu. Mohl by tak skončit vyhrocený spor, kvůli kterému od 7. ledna neproudí přes Ukrajinu k evropským odběratelům žádný ruský plyn.

„Počítám s tím, že v nejbližší době budou obnoveny dodávky evropským odběratelům,“ prohlásil ruský premiér Vladimir Putin poté, co šéfové firem Gazprom a Naftogaz podepsali kontrakty. Věří, že podpis znamená tečku za celým sporem. Také podle Tymošenkové mají desetileté kontrakty vyloučit opakování podobných krizí v budoucnu. „Dnes je historický okamžik - bude deset let klidu a předvídatelného chování v zajištění Evropy a Ukrajiny plynem,“ řekla ukrajinská premiérka, podle níž by vyřešení sporu o plyn mohlo pomoci k normalizaci vztahů s Ruskem i v dalších oblastech.

Podle Putina Gazprom dostal pokyn začít přepravou plynu v plném objemu přes trasy zvolené Ukrajinci, a splnit tak objednávku evropských zákazníků. „Očekáváme, že i ukrajinští partneři operativně obnoví práci své sítě plynovodů. Specialisté už pracují na místě,“ dodal Putin. Zdůraznil, že soucítí s Evropany, ale Rusko podle něj situaci nezavinilo.

Nahrávám video
Reportáž Josefa Pazderky a Michaly Hergetové
Zdroj: ČT24

Všeobecný optimismus však může zchladit ukrajinský prezident a vnitropolitický soupeř Tymošenkové Viktor Juščenko. Jeho poradce Bohdan Sokolovsky už vznesl proti dohodám námitky. Cena plynu pro Ukrajinu by podle něj za letošní rok měla činit 199 dolarů, přičemž cena stanovená dohodami se pohybuje mezi 235 a 250 dolary tisíc metrů krychlových plynu. Zachování poplatků za tranzit v loňské výši podle něj dále „porušuje princip parity ohledně tržních cen za plyn a tranzit.“


Evropská komise na zprávu o podepsání dohod reagovala prohlášením, že její experti budou tok monitorovat, až plyn začne skutečně proudit. Zároveň položila usmířeným stranám otázku, kdy přesně budou dodávky plynu obnoveny. Tymošenková již dříve přislíbila, že tranzit plynu nebudou Ukrajinci nijak zdržovat. Podle dřívějšího vyjádření Naftogazu se plyn může objevit v Evropě po 36 hodinách od otevření ruských kohoutů.

Tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský řekl, že pokud budou
zahájeny regulérní dodávky plynu přes Ukrajinu, budou poté zároveň zastaveny dodávky z ČR na Slovensko. „Během jedné až dvou hodin poté, co plyn dorazí na ukrajinsko-slovenské hranice, bude znovu upravena trasa tak, aby mohla přijímat dodávky z východu,“ dodal Chalupský. Společnost RWE Transgas zároveň předpokládá, že plyn by se k českým hranicím mohl z Ruska dostat za 50 hodin po otevření kohoutků.

Vývoj ve sporu o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou:

1. ledna - Vypršel starý kontrakt na dodávky ruského plynu na Ukrajinu, na podmínkách nového nelze najít shodu. Gazprom proto Ukrajině přerušil dodávky, také s odkazem na její dluhy.
2. ledna - V plynovodech na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku začal klesat tlak. Gazprom obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, ta argumentovala, že část musí odebírat z technických důvodů.
3. ledna - Ke sporu se vyjadřuje české předsednictví. Považuje jej za obchodní a nehodlá jej rozhodovat.
5. ledna - Objem plynu proudícího přes rusko-ukrajinské hranice klesl o pětinu. v Kyjevě jednala delegace EK a českého předsednictví v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.
6. ledna - Gazprom snížil dodávky už o 80 procent. Slovensko vyhlásilo stav nouze, zcela bez plynu se ocitla část Balkánu a Maďarsko.
7. ledna - Gazprom dal pokyn zcela ukončit dodávky plynu přes Ukrajinu. Moskva oznámila, že dodávky obnoví jen za tržní cenu a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.


10. ledna - Topolánek s Putinem dojednali dohodu o monitorování dodávek, poté přivezl dohodu do Kyjeva, kde ji podepsali zástupci Ukrajiny. Ti k však k dohodě připojili jednostrannou deklaraci o svém pohledu na krizi, a Rusko proto dohodu odvolalo.
11. ledna - Slovenská vláda rozhodla o obnovení provozu druhého bloku jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Maďarská společnost Emfesz podala žalobu proti Ukrajině u Evropského soudního dvora.
12. ledna - EU, Rusko a Ukrajina podepsaly nový dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, umožňujícího monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
13. ledna - Gazprom začal obnovovat dodávky plynu přes Ukrajinu, do zemí EU se však plyn nedostal. Podle Kyjeva poslal Gazprom málo suroviny, podle Rusů naopak Ukrajina zcizila plyn zanechaný v tranzitním plynovodu.
17.-18. ledna - Premiéři Putin a Tymošenková dosáhli v nočních hodinách v Moskvě dohody.
19. ledna - Rusko a Ukrajina v Moskvě podepsaly dohody o dodávkách ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 12 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 22 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...