Praha/Plzeň - Míra nezaměstnanosti v Česku atakuje hranici 8 procent a v příštím roce bude pravděpodobně kulminovat na deseti procentech. Jelikož je české hospodářství do velké míry závislé na zahraniční poptávce, má česká vláda jen omezené možnosti, jak tomuto trendu vzdorovat. Ministerstvo práce a sociálních se alespoň snaží zmírňovat dopady nezaměstnanosti, představilo projekty Vzdělávejte se! a Školení je šance, na které už vyčlenilo přes tři miliardy korun.
„Ze strany našich členských podniků jsou tyto programy hodnoceny velmi pozitivně. Na druhou stranu je potřeba připustit, že určitě to není základní řešení nezaměstnanosti. Základním řešením nezaměstnanosti je oživení ekonomického růstu. Nicméně je to velmi významný nástroj, který zmírňuje dopady růstu nezaměstnanosti,“ oceňuje programy Boris Dlouhý ze Svazu průmyslu a dopravy.
Kritici programu vytýkají, že školením lidí, kteří přišli o práci, se nárůst nezaměstnanosti pouze odkládá, ekonom Petr Dufek s tím ovšem nesouhlasí. „Nemyslím si, že by to bylo nějaké odkládání problémů. Je to šance pro lidi získat novou kvalifikaci nebo alespoň se vzdělávat po dobu nezaměstnanosti,“ říká.
Zájem zařadit se do programů projevila už více než tisícovka podniků, pochvalují si je rovněž zástupci úřadů práce. Podle nich významně pomohly udržet zaměstnanost.
Nezaměstnanost nejhůře dopadá na mladé do 25 let a tradičně také na lidi předdůchodového věku. Z odvětví je na tom nejhůře zpracovatelský průmysl, obchod, oblast nemovitostí a dopravy. „Když se podíváme i do jiných odvětví, tak i odvětví služeb a IT, tak tam podobně vidíme, že podniky mají určité problémy,“ upozorňuje analytik Michal Brožka.
Nezaměstnanost nejvíce vzrostla v Olomouckém, Libereckém a Zlínském kraji. Česká republika na tom ovšem není jako celek špatně. V rámci evropské sedmadvacítky má pátou nejnižší míru nezaměstnanosti.
Zvyšování zaměstnanosti lidí v ČR mají v následujících letech pomoci peníze z Evropského sociálního fondu, zejména z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na programovací období 2007 až 2013 pro něj bylo vyčleněno 2,1 miliardy eur (asi 57 miliard korun).
