Brusel - Až 814 miliard eur, tedy 21,2 bilionu korun, by mohl dosáhnout účet za nedávnou finanční krizi v Evropské unii. V této částce jsou zahrnuty veškeré závazky, které jsou spojené s problémy finančních institucí a které by mohly mít dopad na dluhy a rozpočtové deficity členských států EU. Čísla vyplývají ze statistiky dnes zveřejněné Eurostatem. Veškeré závazky však neodpovídají reálným dopadům do státních rozpočtů v loňském roce. Ty jsou podstatně menší a v eurozóně činí 3,3 miliardy eur (85,8 miliardy korun), což odpovídá zhruba 0,04 procentům HDP.
Finanční injekce do bank se v celé Evropské unii projevila v rozpočtu 9,2 miliardy eur (239 miliard korun) na výdajové stránce, tedy 0,07 procentům HDP. „To že tyto státy musely vynakládat poměrně velké prostředky na sanaci bankovního sektoru svědčí mimo jiné o tom, že selhal v předchozích letech bankovní dohled a bankovní regulace,“ řekl hlavní ekonom ING Vojtěch Benda.
Krize měla nějvětší dopad na Británii a Irsko
Vůbec první detailní statistika k dopadům finanční krize do rozpočtů odhalila, že krize nejvíc postihla Velkou Británii a Irsko. Tamní celkové závazky spojené s problémy bank dosahují celkem 652 miliard eur (téměř 17 bilionů korun), což je značný podíl na celkových unijních závazcích.
Krize podle Eurostatu vůbec nepostihla 12 členských států EU a pro vládu neznamenala žádné výdaje. Mezi těmito zeměmi jsou i Česko a Slovensko.
Napříč unií však rostou rozpočtové deficity, přestože v současnosti nemají vliv ani tak vládní stimulační balíčky, ale především výpadky příjmů států během hospodářské krize. Zatímco ještě v roce 2007 byl průměrný rozpočtový deficit v eurozóně 0,6 procenta HDP, což bylo vůbec nejméně za posledních 30 let, o rok později to byla již dvě procenta HDP. Stejný trend postihl i celou evropskou sedmadvacítku, kde průměrný rozpočtový schodek vzrostl na 2,3 procenta, a to z 0,8 procenta.
Celkový dluh u členského státu by neměl překročit 60 procent HDP, u některých zemí nemožné
Ruku v ruce s rozpočtovými deficity roste také celkový dluh. V roce 2007 činil v eurozóně v průměru 66 procent HDP a v roce 2008 již 69,3 procenta HDP. V celé EU vzrostl z 58,7 procenta HDP na 61,5 procenta HDP. Podle stanovených rozpočtových pravidel v unii by navíc celkový dluh u členského státu neměl překročit 60 procent HDP. Tuto hranici však v loňském roce překročilo celkem devět členských států EU, přičemž zdaleka nejvíc peněz (105,8 procenta HDP) dluží Itálie.
