Uber by při vstupu na burzu mohl mít větší hodnotu než tři velké automobilky dohromady

Společnost Uber Technologies nedávno obdržela návrh od bank z Wall Street, který ohodnocuje firmu pro primární nabídku akcií na burze až na 120 miliard dolarů, v přepočtu 2,7 bilionu korun. Nabídka by se podle deníku The Wall Street Journal mohla uskutečnit v první polovině příštího roku. List to napsal s odvoláním na informované zdroje.

Suma je téměř dvojnásobkem hodnoty, na kterou byl Uber oceněn před dvěma měsíci v rámci nabídky podílu investorům. Je také větší, než činí hodnota automobilek General Motors, Ford Motor a Chrysler Fiat Automobiles dohromady.

Podle zdrojů banky Goldman Sachs Group a Morgan Stanley minulý měsíc dodaly Uberu návrhy na ocenění. Tyto dokumenty, které obvykle radí, jak umístit akcie mezi potenciální investory, jsou běžným krokem předtím, než jsou banky formálně najaté k upisování primární nabídky akcií.

Prezentace bank naznačují, že cesta Uberu k primární nabídce nabírá na rychlosti. Vstup Uberu na burzu patří mezi nejvíce očekávané na Wall Street i v Silicon Valley. Uber byl založen v roce 2009 a má širokou podporu soukromého kapitálu.

V letošním druhém čtvrtletí Uberu klesla čistá ztráta na 891 milionů dolarů z loňských srovnatelných 1,1 miliardy dolarů. Čisté příjmy, které nezahrnují to, co firma vyplácí řidičům, se meziročně zvýšily o více než 60 procent na 2,8 miliardy dolarů. Proti předchozímu čtvrtletí byly vyšší o osm procent.

Uber se po kritice zavázal v Česku k EET i podmínkám pro řidiče

Od roku 2014 Uber působí také v Praze. Firma se dostala do sporu s magistrátem i ministerstvem dopravy, podle kterých by měla pro Uber platit pravidla jako pro jiná taxi. Uber tvrdil, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky.

Letos v červenci Uber po sérii protestů ze strany koncesovaných taxislužeb podepsal daňové memorandum. Zavázal se v něm, že bude od začátku října evidovat tržby svých řidičů v EET a finanční správě bude poskytovat data o aktivitách šoférů. Stát je pak bude moci využít k daňové kontrole. Povinnost se ovšem bude týkat pouze nových řidičů, kteří začnou pro společnost jezdit po zavedení EET.

Už v dubnu podepsal Uber s vládou memorandum, ve kterém se firma zavázala ke zřízení českého živnostenského oprávnění, které jí scházelo. Součástí dohody je i to, že řidiči budou muset splňovat podmínky pro běžné taxikáře včetně licence či zkoušky z místopisu. Podobně jako u EET se to má týkat jenom nových řidičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...