Turecko zahájí práce na výstavbě druhé větve plynovodu TurkStream, pokud bude po surovině z něj v Evropě dostatečná poptávka, uvedl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle agentury Reuters dodal, že normalizace vztahů mezi Ruskem a Tureckem dál pokračuje.
Turecko postaví druhou větev TurkStream, pokud bude v EU poptávka
Zástupci Ruska a Turecka za přítomnosti prezidentů obou zemí v pondělí v Istanbulu podepsali dohodu o vybudování plynovodu TurkStream, který má vést plyn z Ruska do Turecka a odtud dál do Evropy. Podle analytiků si tím Rusko posílí pozici na evropském trhu s plynem.
Fungovat by mohl už od roku 2020. V první fázi by měl zásobovat především Turecko. Pokud bude projekt pokračovat, mohl by postupně přivádět plyn i do států jihovýchodní Evropy. Dodávky do Česka nejspíš nový plynovod ale neovlivní. „Pro Českou republiku je mnohem důležitější jiný ruský, respektive rusko-německý projekt Nordstream. To znamená další výstavba plynovodu přes Baltické moře, která ale navazuje na český systém plynovodu Gazella,“ konstatuje analytik a jednatel poradenské společnosti Ena Jiří Gavor.
Právě z Ruska Česko přibližně 75 procent své spotřeby plynu dováží. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách ruského plynu se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem.
Pro Evropu by ale podle analytiků mohl TurkStream do budoucna znamenat větší bezpečnost na trhu s plynem.
„Rusko jako hlavní energetická síla vždy přispívalo k udržení dlouhodobého a stabilního vývoje a bude tak činit i nadále. Chceme nové průzkumy a chceme – i v dnešních obtížných ekonomických podmínkách – investovat do těžby. Nikdo by neměl pochybovat, že naše země bude spolehlivým dodavatelem energie na světových trzích,“ zdůraznil ruský prezident Vladimír Putin.
Normalizace vtahů Ruska s Tureckem by mohla urychlit i dostavbu jaderné elektrárny
Původní plány na výstavbu plynovodu TurkStream počítaly s dvěma potrubími o celkové kapacitě 63 miliard metrů krychlových ročně. Později však byla plánovaná kapacita snížena na 32 miliard metrů krychlových.
Projekt TurkStream navrhlo Rusko před několika lety jako náhradu za nezdařený plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Projekt se ocitl u ledu, když turecké stíhačky loni v listopadu sestřelily u syrsko-tureckých hranic ruský bombardér, a vztahy obou zemí tak prudce ochladly. Turecko se později za incident omluvilo a oba prezidenti se v srpnu sešli v Rusku, aby oznámili návrat k předkrizovým poměrům.
„Věřím, že proces obnovení vztahů mezi Tureckem a Ruskem bude rychle pokračovat. Zlepšíme naše vztahy v každém oboru. V obraně, politice, hospodářství, obchodu, cestovním ruchu i kultury,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident také předpokládá, že po normalizaci vztahů obou zemí urychlí plány na výstavbu jaderné elektrárny. Tu by mělo postavit Rusko v jihoturecké provincii a stát by měla v přepočtu skoro 500 miliard korun.
Podle analytika Institutu mezinárodních studií FSV UK Karla Svobody nejde ani Rusku o to, aby ukázalo, že si poradí bez Evropy a najde odbytiště v Asii. „Tady nejde tolik o odbyt v Asii, Turecko bude brát polovinu, ale ta druhá půjde stejně do Evropy. Rusko sice tvrdí, že čínská cesta, která se otevřela, je z jeho pohledu perspektivní, ale vše je zatím ve hvězdách, spíše je to způsob jak obejít Ukrajinu,“ konstatuje.
A dodává, že rusko-turecké spojení je pragmatická věc. „Ono ty dvě země mají hodně společného, ony se ale dříve či později opět pohádají o situaci na Kavkaze, takže to budou takové vztahy, kdy chvíli půjde o bezmezné přátelství a chvíli o bezmeznou nenávist,“ říká Svoboda.