Washington – Od arabského jara, které zavedlo zemi do recese, začíná tuniská ekonomika vykazovat signály oživení. Rizikem je však pro ni krize v eurozóně, jenž je nejdůležitějším vývozním trhem Tuniska. Vyplývá to z rozhovoru agentury Reuters se šéfem mise Mezinárodního měnového fondu v Tunisku Joëlem Toujas-Bernatem. Na začátku letošního roku se však zvýšily inflační tlaky v zemi. Mohou za to hlavně vyšší ceny potravin a oblečení. V dubnu inflace činila 5,7 procenta.
MMF dokončil první kontrolu vývoje ekonomiky Tuniska od tzv. arabského jara. „Vidíme nyní známky zlepšení - turistika oživuje, zahraniční investice se vracejí, ale velkou nejistotou je situace v Evropě, která je hlavním obchodním partnerem a zdrojem investic,“ uvedl Toujas-Bernate. Dobře pokračují i politické změny, příští rok se uskuteční všeobecné volby a pracuje se na změnách ústavy.
MMF očekává, že v letošním roce ekonomika stoupne o dvě až tři procenta, v závislosti na výkonu eurozóny. Podle předběžných údajů z tohoto týdne v prvním čtvrtletí ekonomika Tuniska stoupla meziročně o pět procent.
MMF podporuje snahy vlády zvýšit letos výdaje, a pomoci tak vyrovnat slabší poptávku z eurozóny. Kvůli stimulačním opatřením se má deficit zvýšit na sedm procent hrubého domácího produktu. Toujas-Bernate upozornil, že země nepožádala MMF o finanční pomoc, ale fond je připraven pomoc poskytnout, pokud to bude nutné.
