Tsipras prý ustoupil a chce přijmout požadavky věřitelů

Řecký premiér Alexis Tsipras údajně ustoupil mezinárodním věřitelům a slíbil jim přijetí takřka všech podmínek další finanční pomoci. Podle listu Financial Times to plyne z dopisu, který šéf řeckého kabinetu v úterý večer zaslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi. Tentýž den Atény také požádaly eurozónu o novou finanční pomoc ve výši 29,1 miliardy eur. První reakce zástupců eurozóny jsou však skeptické, například podle německého ministra financí Schäubleho dopis nepřináší nic nového.

Alexis Tsipras „přijme všechny podmínky věřitelů, které byly na stole o víkendu, jen s několika malými změnami“, píše se ve dvoustránkovém dopise, z něhož cituje britský list. Zpráva o ústupu řeckého premiéra okamžitě oživila ceny evropských akcií, dluhopisů zemí eurozóny a také smazala ztráty eura proti ostatním měnám.

Tsiprasův dopis údajně slibuje, že Atény přijmou všechny navrhované změny DPH vyjma zrušení slevy pro řecké ostrovy. V citlivé otázce úspor v důchodovém systému pak řecký premiér pouze žádá, aby postupné prodlužování věku odchodu do penze na 67 let nezačalo hned, ale až v říjnu. Chtěl by zároveň pomaleji rušit příplatek pro nejchudší důchodce. Jeden z řeckých vládních činitelů doplnil, že Atény by rády odložily i škrty ve výdajích na armádu.

„Helénská republika je připravena přijmout tuto dohodu s následujícími dodatky a vyjasněními jako součást prodloužení končícího programu, o který jsme požádali v úterý 30. června, “ stojí podle Financial Times v dopisu.

„I pro běžné Řeky už přestává být jednání vlády srozumitelné. Původně ze své špatné situace vinili mezinárodní věřitele, teď se ale nálada obrací proti vládě, jejíž poslední kroky jsou pro stále více lidí nečitelné. Premiér Tsipras je ve velmi složité situaci a nedají se vyloučit ani předčasné volby,“ popsal zpravodaj ČT v Řecku Zdeněk Fučík.

Zdroj agentury Reuters z eurozóny existenci dopisu potvrdil. Dodal však, že část návrhů v něm obsažených bude přinejmenším pro některé země eurozóny těžké přijmout. Naznačil zároveň, že se může jednat jen o další řeckou lest. „Je zde stále mnoho nejasností,“ uvedl zdroj s tím, že třeba o důležité reformě trhu práce se dopis zmiňuje jedinou větou. „Navíc si nemyslím, že ministři eurozóny ještě takovým slibům věří.“

„Nepřináší to žádná další vyjasnění,“ míní spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, podle něhož seriózní vyjednávání s Aténami v tuto chvíli nemá „žádné opodstatnění“. „Řecko musí nejprve ze všeho jasně říci, co chce,“ prohlásil šéf německé státní kasy.

„Vždy je tu možnost zažádat o nový program“

Dnes v 17:30 budou prostřednictvím telekonference o Řecku jednat ministři financí eurozóny. Na stole mají právě návrh řecké vlády, která v úterý požádala o nový záchranný program na dva roky ve výši 29,1 miliardy eur (794 miliard korun). Euroskupina ale už včera odmítla jako technicky neproveditelné prodloužení záchranného programu, který skončil o půlnoci. Musely by se k tomu totiž vyjádřit parlamenty zemí eurozóny.

„Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem,“ poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řecko se aktuálně nachází v platební neschopnosti, protože země nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem. Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody pomocí karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Už ráno se před nimi tvořily dlouhé fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy rostou, nafta v Česku je nad 40 korunami za litr

Ceny ropy ve středu smazaly počáteční ztráty způsobené zprávou, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) chystá rekordní uvolnění strategických ropných rezerv. Investoři začali pochybovat, zda plán IEA dokáže vyrovnat možné výpadky dodávek související s konfliktem na Blízkém východě. Průměrná cena nafty v Česku v úterý stoupla nad 40 korun za litr. Německo v reakci na situaci uvolní část svých ropných rezerv.
12:27Aktualizovánopřed 51 mminutami

Minutu po minutěSchillerová poslance požádala o podporu rozpočtu. Opozice návrh kritizuje

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už podpořili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak ho schvalovat jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila. Opozice kritizuje mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslance požádala, aby návrh podpořili.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 17 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026
Načítání...