Tržní ekonomiku už máme. Teď jen zatočit s byrokracií a korupcí

Praha – Sametová revoluce neznamenala pouze změnu politického režimu, ale i přechod od státem řízené ekonomiky na tržní hospodářství. Za uplynulým čtvrtstoletím se ohlédli byznysmeni a politici na konferenci Hospodářské komory 25 let svobodného podnikání. A podnikatelé se především shodli na tom, že je pořád co vylepšovat – hlavně omezit byrokracii a korupci.

Ani po pětadvaceti letech není tuzemský systém tržního hospodářství bez chyb. Byznysmeny trápí zejména složitá byrokracie a korupce, které stále brání rozvoji českých firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by se měl stát rychle vypořádat s důsledky korupce z minulosti a připravit lepší a transparentnější zákony. Komora by také ráda, aby stát pomohl podnikatelům při jejich expanzi do rizikových oblastí.

Navzdory všem problémům ale v Česku vyrostla řada úspěšných firem, která prorazila i v zahraničí. Třeba lustry z jablonecké Preciosy zdobí paláce šejků, prezidentské kanceláře a největší kasina světa. A plují i po světových mořích. „V loňském roce jsme dodávali na největší soukromou jachtu na světě. Jachtový byznys je velmi komplikovaný, protože samozřejmě všechno musí fungovat, všechno musí držet,“ popisuje generální ředitel společnosti Preciosa Lustry Pavel Marek.

Dalším světově známou českou firmou je výrobce antivirových programů Avast. Jeho software chrání víc než 200 miliónů počítačů po celém světě – firma přitom zaměstnává jen 350 lidí. Ráda by je víc angažovala v dalším rozvoji vydáním zaměstnaneckých akcií. Tomu však česká legislativa příliš nepřeje. „U nás to není nákladovou položkou, v Americe ano,“ upozornil spolumajitel Avastu Eduard Kučera.

Transformace byla úspěšná, shodli se Klaus se Zemanem

Že v tuzemsku vyrůstají firmy, které reinvestují zisky do svého podnikání, s povděkem kvitoval i prezident Miloš Zeman, jenž se konference k pětadvaceti letům svobodného podnikání rovněž zúčastnil. Spolu s bývalou hlavou státu Václavem Klausem považují za úspěch především ekonomickou transformaci z devadesátých let.

„Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny. Tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala. Naše obce a města 'krásní'. Dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde sedíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není málo,“ prohlásil Miloš Zeman. Odmítl zároveň dva protichůdné mýty, které se kolem ekonomické transformace vytvořily – že „všechno bylo špatně“, nebo že „všechno bylo dobře“.

„Přes všechny věci, které nás netěší, byla naše transformace úspěchem. Tato teze se mi zdá nesporná, mimo jakoukoli pochybnost,“ nechal se slyšet Václav Klaus, který se ovšem se svým následovníkem liší v pohledu na kuponovou privatizaci. Podle Zemana rozptýlené vlastnictví akcionářů nedokáže kontrolovat podniky. Prezident se zmínil i o působení investičních fondů a tunelování, což prý bylo způsobeno nedostatečnou regulací.

Václav Klaus připomněl, že záměrem kuponové metody bylo zapojit do privatizace co nejvíc lidí. „Jsem ochoten se přít do konce světa a jsem přesvědčen, že racionální argumentací bychom zásadní přínos kuponové privatizace lehce obhájili,“ konstatoval Klaus, podle něhož měla být základem procesu privatizace rychlost, nikoliv maximalizace výnosů.

„Jsme vystavení kritice, ale ostatní hovořili o hypotetických věcech, jejichž důsledky nikdy nebudou moci být srovnány,“ poznamenal k tomu Vladimír Dlouhý, který byl počátkem devadesátých let ministrem hospodářství federální vlády. „Život je nesrovnatelně svobodnější a bohatší než před 25 lety. Životní úroveň se v Česku více než zdvojnásobila,“ dodal šéf Hospodářské komory. Česko je podle něj ve světě vnímáno jako země s velkým potenciálem. „Náš obraz v zahraničí je lepší než v zrcadle, které jsme si nastavili,“ uzavřel bývalý politik, který neúspěšně kandidoval v loňských prezidentských volbách.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.