Tržní ekonomiku už máme. Teď jen zatočit s byrokracií a korupcí

Praha – Sametová revoluce neznamenala pouze změnu politického režimu, ale i přechod od státem řízené ekonomiky na tržní hospodářství. Za uplynulým čtvrtstoletím se ohlédli byznysmeni a politici na konferenci Hospodářské komory 25 let svobodného podnikání. A podnikatelé se především shodli na tom, že je pořád co vylepšovat – hlavně omezit byrokracii a korupci.

Ani po pětadvaceti letech není tuzemský systém tržního hospodářství bez chyb. Byznysmeny trápí zejména složitá byrokracie a korupce, které stále brání rozvoji českých firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by se měl stát rychle vypořádat s důsledky korupce z minulosti a připravit lepší a transparentnější zákony. Komora by také ráda, aby stát pomohl podnikatelům při jejich expanzi do rizikových oblastí.

Navzdory všem problémům ale v Česku vyrostla řada úspěšných firem, která prorazila i v zahraničí. Třeba lustry z jablonecké Preciosy zdobí paláce šejků, prezidentské kanceláře a největší kasina světa. A plují i po světových mořích. „V loňském roce jsme dodávali na největší soukromou jachtu na světě. Jachtový byznys je velmi komplikovaný, protože samozřejmě všechno musí fungovat, všechno musí držet,“ popisuje generální ředitel společnosti Preciosa Lustry Pavel Marek.

Dalším světově známou českou firmou je výrobce antivirových programů Avast. Jeho software chrání víc než 200 miliónů počítačů po celém světě – firma přitom zaměstnává jen 350 lidí. Ráda by je víc angažovala v dalším rozvoji vydáním zaměstnaneckých akcií. Tomu však česká legislativa příliš nepřeje. „U nás to není nákladovou položkou, v Americe ano,“ upozornil spolumajitel Avastu Eduard Kučera.

Transformace byla úspěšná, shodli se Klaus se Zemanem

Že v tuzemsku vyrůstají firmy, které reinvestují zisky do svého podnikání, s povděkem kvitoval i prezident Miloš Zeman, jenž se konference k pětadvaceti letům svobodného podnikání rovněž zúčastnil. Spolu s bývalou hlavou státu Václavem Klausem považují za úspěch především ekonomickou transformaci z devadesátých let.

„Jdeme po stoupající cestě, na které jsou některé zbytečné kameny. Tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala. Naše obce a města 'krásní'. Dokonce se můžeme vzájemně kritizovat. Přes všechny chyby zde sedíme jako svobodní lidé, kteří mohou vyjadřovat své názory bez obavy, že je někdo zavře. A to není málo,“ prohlásil Miloš Zeman. Odmítl zároveň dva protichůdné mýty, které se kolem ekonomické transformace vytvořily – že „všechno bylo špatně“, nebo že „všechno bylo dobře“.

„Přes všechny věci, které nás netěší, byla naše transformace úspěchem. Tato teze se mi zdá nesporná, mimo jakoukoli pochybnost,“ nechal se slyšet Václav Klaus, který se ovšem se svým následovníkem liší v pohledu na kuponovou privatizaci. Podle Zemana rozptýlené vlastnictví akcionářů nedokáže kontrolovat podniky. Prezident se zmínil i o působení investičních fondů a tunelování, což prý bylo způsobeno nedostatečnou regulací.

Václav Klaus připomněl, že záměrem kuponové metody bylo zapojit do privatizace co nejvíc lidí. „Jsem ochoten se přít do konce světa a jsem přesvědčen, že racionální argumentací bychom zásadní přínos kuponové privatizace lehce obhájili,“ konstatoval Klaus, podle něhož měla být základem procesu privatizace rychlost, nikoliv maximalizace výnosů.

„Jsme vystavení kritice, ale ostatní hovořili o hypotetických věcech, jejichž důsledky nikdy nebudou moci být srovnány,“ poznamenal k tomu Vladimír Dlouhý, který byl počátkem devadesátých let ministrem hospodářství federální vlády. „Život je nesrovnatelně svobodnější a bohatší než před 25 lety. Životní úroveň se v Česku více než zdvojnásobila,“ dodal šéf Hospodářské komory. Česko je podle něj ve světě vnímáno jako země s velkým potenciálem. „Náš obraz v zahraničí je lepší než v zrcadle, které jsme si nastavili,“ uzavřel bývalý politik, který neúspěšně kandidoval v loňských prezidentských volbách.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...