Trumpův první prezidentský krok: Transpacifickému partnerství dá sbohem

Nahrávám video

Budoucí americký prezident Donald Trump hodlá hned na úvod svého mandátu odstoupit od obchodní dohody v rámci Transpacifického partnerství (TPP), kterou Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Podle Trumpa je smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Ve videovzkazu uvedl, že s jednotlivými státy plánuje dojednat férové bilaterální smlouvy.

Trump pohřbil něco, co se sice narodilo, ale nezačalo pořádně růst. Obamova vláda považovala pakt s Tichomořím za doklad přesunu svých priorit do Asie - jenomže Kongres ještě dohodu ani neratifikoval, navíc se k tomu ani pořádně neměl.
Martin Řezníček

Nově zvolený šéf Bílého domu mluví o svých plánech na YouTube. „Požádal jsem svůj tým pro převzetí moci, aby připravil seznam akcí, ke kterým můžeme přikročit první den, jež povedou k obnově našich zákonů a přivedou zpět pracovní místa,“ oznámil Trump s tím, že jedním z prvních kroků bude, že nová administrativa pohřbí TPP.

„Překvapivé to není. Byl to jeden z ústředních motivů Trumpovy kampaně. Když vydal svou takzvanou smlouvu s americkým voličem pro prvních 100 dnů v úřadu, tak tam jako jeden z bodů měl, že odvolá účast USA v Transpacifické dohodě. Čekalo se, jestli nezmírní svou pozici po setkání s japonským premiérem, ale evidentně ne,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí redaktor Newsweeku Daniel Anýž.

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států - Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

TPP bylo dojednáno s nejbližšími spojenci USA jak v Latinské Americe, tak i v Asii. Z tohoto hlediska vzniká velká debata, do jaké míry Američané opouštějí obchodní trh se svými nejbližšími strategickými partnery.
Michal Mejstřík
profesor ekonomie

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.  

„Dohoda byla projednávána po celé dvě Obamova funkční období. Podílely se na tom desítky lidí. Je v některých bodech mnohem přísnější než smlouva NAFTA, kterou Trump také zpochybňuje. Země se zavazují k ekologii, zaměstnávání mladých a podobně. Byla tam snaha vnést do ní i sociální aspekty,“ podotkl profesor ekonomie Michal Mejstřík.

Podle kritiků dohoda nahrává velkým korporacím

Kritici TPP ale tvrdí, že vše bylo sjednáno v tajnosti a dohoda zvýhodňuje velké korporace, s čímž souvisejí likvidace místních výrobců a zvyšování cen.

Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.

Protest proti TPP
Zdroj: Olivia Harris/Reuters

Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. Sám Trump označil dohodu už dříve za „další pohromu, za níž stojí ti, kteří chtějí zneužít naši zemi“ nebo za „dosud největší nebezpečí“ a opakoval, že je třeba „opět převzít kontrolu nad americkou ekonomikou“.  

Na Trumpovo rozhodnutí už reagovala řada expertů i politiků. „Není to překvapení, ale jeho obchodní politika připraví USA o zisky z TPP,“ podotkl Parag Khanna ze Střediska pro Asii a globalizaci. „Trump má jako demokraticky zvolený prezident USA právo dělat politická rozhodnutí, o nichž si myslí, že jsou správná,“ konstatoval malajsijský premiér Najib Razak.

Australský premiér Malcolm Turnbull řekl, že ostatních 11 států chce, aby dohoda fungovala. „Pan Trump a jeho nový Kongres musejí učinit vlastní rozhodnutí v zájmu Ameriky,“ řekl ovšem.

Bez USA je dohoda bezcenná, ozývá se z Tokia

Země Asie a Tichomoří během víkendového summitu varovaly před protekcionismem. Někteří státníci si myslí, že by Transpacifické partnerství mohlo pokračovat i bez USA. Dohodu by mohly rozšířit potřebné dodatky a do projektu by se mohly zapojit nové státy regionu, například Čína nebo Indonésie, míní australský ministr obchodu Steven Ciobo.

TPP bez Spojených států postrádá smysl. Ohrozilo by to rovnováhu pozitiv dohody, což je také důvod, proč už není možné další vyjednávání. Politiku nové administrativy Spojených států bych teď ponechal bez komentáře.
Šinzó Abe
japonský premiér

Jiní politici – jako japonský premiér Šinzó Abe – si myslí, že existence TPP bez Američanů postrádá smysl. Úřad japonské vlády dal ovšem vzápětí najevo, že dohoda pro Tokio není mrtvá. „Pokračuje dál v neschváleném stavu. Pokud v budoucnu Kongres USA smlouvu schválí, začne TPP fungovat,“ řekl představitel kabinetu Šinpei Sasaki.

Singapurský premiér Lee Hsien Loong uvedl, že modifikace TPP ale nebude snadná. „Abyste podepsali nový dokument, musíte ho znovu celý projednat. Tak daleko zatím nejsme,“ řekl Loong.

Kriticky se na adresu Trumpa vyjádřil předseda vlády Nového Zélandu John Key. „Spojené státy nejsou ostrov a nemohou si říkat, že nebudou obchodovat se zbytkem světa. V určitém bodě to budou muset vzít v úvahu,“ míní politik.

Experti upozorňují, že na takovou příležitost čeká Peking. „Zhroucení TPP nyní vytvoří mezeru, kterou se podle mnohých pokusí naplnit Čína,“ podotkl ekonom Harumi Taguči. 

Je to velmi špatná zpráva. Znamená to konec vedoucí role USA v obchodní oblasti a předání režie Číně.
Deborah Elmsová, z Asijského obchodního centra

Peking má svou vizi

Čína se na summitu snažila prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent. Obě dohody by se mohly stát cestami k široké regionální obchodní dohodě v Asii a zemích kolem Tichého oceánu, takzvané Zóně volného obchodu Asie a Tichomoří (FTAAP).

Čínsko-americký summit
Zdroj: Reuters

Tato dohoda ale podle znalců nepřinese asijským zemím výhody srovnatelné s TPP, protože mnohé z nich už mají přednostní přístup na čínské trhy v rámci dohody mezi Čínou a státy ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) z roku 2010.

Zatím žádná zeď ani rušení Obamacare

Trump ve videovzkazu uvedl, že chystá i řadu dalších opatření, které mají přispět k blahobytu v zemi. „Moje agenda bude založena na prostém jádru - Amerika na prvním místě,“ vysvětlil občanům. Miliardář chce zrušit „restrikce, které zabíjejí pracovní místa“.

Zavést chce mimo jiné pravidlo, podle kterého při zavedení nové regulace budou muset být dva jiné regulační předpisy zrušeny. Chystá se také pověřit ministerstvo práce, aby prošetřilo případy zneužívání vízových programů. 

Trump se naopak nezmínil o budování zdi na hranici s Mexikem a zrušení Obamacare, o čemž často mluvil během kampaně. „To je hlavní Obamovo dědictví,“ připomněl Anýž.

Nejistý je po nástupu Trumpa také osud obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takzvaná TTIP by mohla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Za současné americké vlády se zřejmě jednání dokončit nepodaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 22 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
21. 7. 2026Aktualizováno21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.