Trump snižuje firmám daně, Apple na to slyší. Vrátí se do USA a zaměstná 20 tisíc lidí

Apple avizoval, že se vrátí do Spojených států a příštích pět let tam investuje zhruba třicet miliard dolarů a vytvoří dvacet tisíc pracovních míst. Celkově se ale bude jednat o více než desetinásobnou částku, protože firma odhadla, že díky plánům výdajů, najmutí nových zaměstnanců, platbě daní a obchodům s americkými dodavateli v příštích pěti letech utratí v USA až 350 miliard dolarů. Daňová reforma Donalda Trumpa tak už nese ovoce.

  • Americká společnost Apple bude muset i nadále uhradit celých zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku. Nic na tom nemění ani fakt, že v souvislosti s převodem peněz ze zahraničí do USA Apple slibuje, že v USA zaplatí na daních asi 38 miliard dolarů. Prohlásil to mluvčí Evropské komise.
  • Kvůli sporu o platbu daně poslala Komise loni na podzim Apple k soudu. Komise tehdy uvedla, že suma, kterou má Apple Irsku zaplatit, může být snížena v případě, že ostatní země shledají, že Apple měl tržby místo v Irsku vykázat na jejich území, nebo pokud evropské dceřiné podniky Applu musely zaplatit vyšší daň mateřské firmě v USA.
  • Nynější oznámení firmy, že využije novou daňovou legislativu a do USA převede ze zahraničí peníze a zaplatí pak na daních jednorázově 38 miliard dolarů, nesplňuje podle mluvčího Komise ani jedno z těchto kritérií.

Zatímco Irsko stále čeká, až Apple uhradí zhruba 16 miliard dolarů (331 miliard korun), které dluží na daních Irsku, americký gigant plánuje návrat do Spojených států. Jde o převedení 252 miliard dolarů, které má uložené v zahraničí a ze kterých doplatí daň „jen“ ve výši 38 miliard dolarů. Tedy částku zhruba poloviční, než by musel standardně platit.

A to vše díky novým daňovým předpisům Donalda Trumpa, kdy firmy, které letos převedou peníze uložené v zahraničí zpět do USA, budou mít nižší daň. Nařízení má zabránit americkým firmám, aby se vyhýbaly placení daní z minulých zámořských zisků tím, že drží peníze mimo USA.

Trumpova reforma má přinést desítky miliard dolarů

Podle odhadů amerického finančního úřadu by tato daňová reforma měla přinést v průběhu následujících deseti let celkem 338,8 miliardy dolarů. Týká se to totiž kromě Applu i dalších velkých firem. Podobně na tom jsou třeba IBM, Cisco Systems nebo Microsoft. 

„Vracíme se do USA, protože cítíme velkou zodpovědnost za naši zemi i lidi, kteří nám pomáhají k našemu úspěchu,“ uvedl ředitel Apple Tim Cook. A zároveň s tím společnost oznámila, že v reakci na nový daňový zákon obdrží vetšina zaměstnanců bonus v podobě akcií v hodnotě 2500 dolarů.

V rámci zmíněného pětiletého investičního plánu chce Apple otevřít také nový firemní kampus, který by měl sloužit k technické podpoře zákazníků. Jeho umístění oznámí později během roku. Firma zatím neuvedla, jak velký nový areál bude nebo kolik z dvaceti tisíc pracovníků tam bude sídlit. V současnosti má Apple v USA 84 tisíc z celkem 123 tisíc zaměstnanců.

Pro úplnost – vybudování ústředí v kalifornském Cupertinu, které připomíná obří vesmírnou loď, firmu přišlo dle odhadů na zhruba pět miliard dolarů.

V plánu je také otevření dalších datových center, která mají pomoci zálohovat společnosti fotografie, dokumenty a další obsah uchovávaný na telefonech, tabletech a počítačích zákazníků Applu. Na jejich vybudování by mělo padnout minimálně deset miliard dolarů. Společnost navýší také fond zřízený loni, který má investovat do výroby v USA, z jedné na pět miliard dolarů.

Apple je pod rostoucím tlakem, aby učinil v USA další investice již od prezidentské kampaně v roce 2016, ve které se současný prezident Donald Trump zaměřil na výrobce přístrojů iPhone, které kritizoval za to, že vyrábí své produkty v asijských továrnách. Společnost ale zatím neoznámila, že by na tom plánovala něco změnit. Odborníci se totiž domnívají, že by bylo ekonomicky nevýhodné vyrábět iPhony v USA.

Návštěvnické centrum v novém ústředí Apple v kalifornském Cupertinu
Zdroj: Elijah Nouvelage/Reuters

Firma však začala zdůrazňovat své ekonomické výhody pro USA: od vývojářů, kteří prodávají software v obchodě App Store, po desítky miliard dolarů ročně, které utrácí u amerických dodavatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stávající bloky Dukovan mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 17 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 20 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...