Praha - Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes sešli k dalšímu jednání. Zelenou dali tzv. předdůchodům s tím, že se budou týkat veškerých profesí. Předdůchody by měly být výhodnější než současný předčasný důchod, protože by se vypočítávaly z vyšší procentní základny. Fungovat by podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) mohly začít už od ledna 2013. Předdůchody byly hlavním bodem dnešního jednání. Diskutovatovalo se však také například o zavedení kurzarbeitu. Na tom se ovšem vláda se sociálními partnery zatím neshodla. K tomtuto tématu se tak vrátí na dalším jednání.
Před jednáním tripartity rozhodně nepanovala na předdůchodech jasná shoda. Vláda prosazovala, aby se nová úprava týkala všech zaměstnanců. Proti se stavěli zaměstnavatelé, kteří prosazovali předdůchod jen pro pracovníky v namáhavých a nebezpečných povoláních. Nelíbilo se jim, že jinak by ho mohli čerpat třeba manažeři s šedesátitisícovými platy.
Nakonec našly všechny tři strany kompromis. Předdůchody budou pro všechny, kolik budou zaměstnavatelé přispívat, se ale může v různých profesích lišit. „Podařilo se nám prosadit, aby byla možná diferenciace v rámci vyjednávání v kolektivních smlouvách, aby zaměstnavatel mohl více zvýhodnit ty profese, o kterých je přesvědčen, že jsou více namáhavé,“ upřesnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Daňové úlevy na příspěvek zaměstnavatele se v souvislosti se zavedením předdůchodů podle dohody tripartity zvýší z 24 tisíc na 30 tisíc korun ročně.
O předdůchod bude možné požádat až pět let před dovršením důchodového věku, ale pouze za předpokladu, že bude mít člověk naspořené dostatečné prostředky. Jeho minimální měsíční výše bude 30 procent průměrné měsíční mzdy. Zdravotní pojištění bude za jeho příjemce platit stát. Doba strávená v předdůchodu se nebude započítávat do rozhodného období, z něhož se berou v potaz výdělky pro výpočet starobní penze. To znamená, že lidé nebudou muset platit sociální pojištění, ale nebude se jim krátit nárok na výši důchodu.
„Musíme si uvědomit, že je to velký rozdíl od státního systému, kde mám podle pravidel zaručenu určitou výši důchodu. Tady plnění závisí na tom, kolik mám naspořeno na individuálním účtu,“ podotkl vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce Jiří Král.
Jaromír Drábek, ministr práce (TOP 09)
„Snažíme se tím (předdůchody) řešit situaci, kdy zvláště v některých oborech je možnost zaměstnání v předdůchodovém věku snížená, je řada profesí, kde opotřebení organismu je vyšší než v jiných profesích.“
Kurzarbeitu tripartita zatím zelenou nedala
Tripartita se zabývala také tzv. kurzarbeitem, v rámci kterého by mohl stát dotovat mzdy v soukromých firmách, které budou mít kvůli ekonomickému zpomalení málo zakázek. Podpora by se týkala by firem, kterým zakázky propadly o 20 až 60 procent. „Pokud je ten výpadek větší než 60 procent, tak už pravděpodobně není vhodné takovému podniku pomáhat, protože by to byly neúčelně vynaložené prostředky,“ upozornil Drábek. Při menším než 20procentním propadu si naopak firmy podle něj dokáží poradit samy.
Předpokládá se, že firmy, kterým by propadly zakázky ve stanoveném rozmezí, by mohly jeden až tři dny v týdnu nechat zaměstnance doma. Vyplácely by jim za to náhradu mzdy,
která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty.
Jak by mohl fungovat kurzarbeit – příklad:
„Zaměstnanec s platem 20 tisíc měsíčně by dostával při zkrácení pracovního týdne minimálně 60 procent mzdy, tedy dvanáct tisíc. Šest tisíc by z toho zaplatil stát a zbylých šest tisíc jeho zaměstnavatel.“
Podporu by podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí začal stát vyplácet v momentě, kdy by dvě čtvrtletí po sobě meziročně klesl hrubý domácí produkt. Zaměstnavatelé ale navrhli, aby bylo možné kurzarbeit uplatnit i v okamžiku, kdy se zvýší nezaměstnanost. Pokud by se podle nich začala podpora vyplácet až v momentě, kdy ekonomika upadne do recese, mohlo by být pro řadu podniků už pozdě. Statistici totiž zveřejňují údaje se zpožděním. „Ta firma už by mohla být mrtvá,“ varoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kurzarbeit by se tak podle něj mohl uplatnit například ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy stoupne nad 8,5 procenta.
Odbory na kurzarbeit tlačí, zaměstnavatelé jsou vlažnější
Zavedení kurzarbeitu by mohlo zabránit masovému propouštění v důsledku hospodářského zpomalení. Kritici však namítají, že nebude nutit firmy k reorganizaci procesů a zvyšování konkurenceschopnosti. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Pavla Juříčka to rovněž není způsob, jak zachovat kvalifikované pracovníky ve firmách.
Odbory nicméně na zavedení kurzarbeitu tlačí. „My bychom měli velký zájem na tom, aby se to spustilo co nejdříve. Když řeknu co nejdříve, tak myslím v druhém pololetí roku 2012, protože skutečně krize přichází a naši lidé se budou dostávat do problémů,“ zdůraznil Zavadil. Zaměstnavatele ovšem spíše zajímá to, jak se bude vyvíjet hospodářství a jak ekonomické zpomalení dopadne na státní rozpočet. K tomuto tématu se podle Hanáka tripartita vrátí na mimořádném jednání 26. března.
