Tripartita opět skončila krachem

Praha - Vláda nepřesvědčila odbory a zaměstnavatele o navrhované podobě státního rozpočtu pro příští rok. Po večerním mimořádném jednání tripartity to uvedli zástupci jednotlivých stran. Vyřešen stále není požadavek na dodatečných 8,8 miliardy korun pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kabinet bude o rozpočtu definitivně jednat ve středu, sněmovně jej musí odevzdat do konce měsíce.

„Slibujeme si věci, které nejsou pravda… Zdá se nám, že tady není politická vůle k tomu, aby se našly rozumné kroky, které uspokojí nejen tripartitu, ale i naše občany,“ řekl po jednání viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Vláda podle něj občanům škrtá, jí samé se prý ale příliš ve vlastních penězích škrtat nechce. Zaměstnavatelé by podle něj ocenili především konkrétní návrhy.

Návrh kritizují odbory i zaměstnavatelé

Návrh státního rozpočtu kritizují jak odbory, tak zaměstnavatelé. Argumentují například, že počítá s nereálným růstem ekonomiky ve výši 2,5 procenta. To se podle nich nenaplní. Vláda se tak například podle zaměstnavatelů vystavuje tomu, že bude muset ve schváleném rozpočtu příští rok škrtat na výdajové straně více, než počítá nyní.

Předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil proto za jediné pozitivum dnešní schůzky pokládá fakt, že vláda uznala, že hospodářský růst v příštím roce může být nižší než 2,5 procenta. „I pan ministr financí přiznal, že pravděpodobně bude muset dojít k určitým redukcím tohoto čísla,“ prohlásil Zavadil. Vládní reformy přitom podle něj ke zhoršení kondice hospodářství jen přispějí.

Vývoj ekonomické situace

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek za TOP 09 nechtěl předjímat, jak vláda ve středu dnešní večerní jednání se sociálními partnery zohlední. Připomněl, že návrh rozpočtu vychází z červencové makroekonomické predikce. S vývojem ekonomické situace se vláda i tripartita k problematice vrátí. „Ale není možné z týdne na týden upravovat základní rámec rozpočtu,“ dodal.

Dnešní jednání bylo už druhým na stejné téma. Minulý týden se poté, co ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska postihla zdravotní indispozice, rozešlo bez výsledku kvůli nedostatečné účasti zástupců vlády.

Odbory i zaměstnavatelé kritizují i nízké proinvestiční zaměření rozpočtu, například menší výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury. Jak odbory, tak zaměstnavatelé minulý týden předložili vládě svá stanoviska. „Měla by jasně říct, co z toho našeho je ochotná brát, co si myslí, že u nás není úplně opodstatněné,“ uvedl Zavadil nedávno.

Schodek 105 miliard korun?

Návrh rozpočtu na příští rok připravený ministerstvem financí počítá se schodkem 105 miliard korun při příjmech 1,084 bilionu a výdajích 1,189 bilionu korun. Návrh zohledňuje zvýšení snížené sazby DPH v příštím roce z deseti na 14 procent a počítá s platností dalších reformních zákonů připravených koaliční vládou. Vláda musí podle zákona předložit návrhu rozpočtu sněmovně do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 47 mminutami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...