V roce 1995 dostali Češi poprvé možnost půjčit si na bydlení - banky začaly poskytovat hypotéky. Od té doby si je vzalo už přes 900 tisíc lidí a jejich dostupnost za poslední roky stále roste. Zatímco před dvaceti lety si hypotéku sjednalo 150 lidí, letos si ji vyřídí už více než 100 tisíc Čechů. Ostatně letošní rok má být podle odborníků rekordní – banky půjčí Čechům na bydlení zhruba 180 miliard korun.
„Nikdo nevěděl pořádně, co má dělat, co má požadovat. Nikdo neměl žádnou historii. Už si to přesně nepamatuji, ale úrok byl vysoký, někde kolem 11,4 procenta,“ vzpomíná první klient Českomoravské hypoteční banky Viktor Walzel, jak si v roce 1995 půjčoval na koupi rodinného domu.
Českomoravská hypoteční banka byla první, která tehdy získala licenci na poskytování hypoték. „95 procent lidí v té době vnímalo hypotéku jako cestu, jak ztratit střechu nad hlavou,“ vzpomíná tehdejší její první ředitel Pavel Ševčík na výsledek průzkumu. Za dvacet let se podle něho vnímání zcela otočilo. „Lidé dnes berou hypotéku naopak jako cestu k získání střechy nad hlavou,“ dodává.
Od té doby se tedy leccos změnilo a tím největším posunem je velmi výrazný pokles úrokových sazeb. Letos si Češi půjčují na bydlení za vůbec nejvýhodnějších podmínek v historii. Úrokové sazby se podle společnosti Fincentrum Hypoindex ustálily na konci léta na 2,11 procenta. V červnu a květnu sazba činila dokonce 2,05 procenta, což byla nejnižší hodnota za dobu sledování. A nízké sazby by měly vydržet ještě i příští rok. Podle Ševčíka jednoduše řečeno tak dlouho, dokud „potrvá nynější deflační prostředí.“
Za nízkými úrokovými sazbami stojí Česká národní banka, která po finanční krizi před sedmi lety snížila své vlastní úrokové sazby a ty se pak následně promítly i do sazeb hypotečních. „Tím, že Česká národní banka navíc před dvěma lety zahájila i devizové intervence proti české koruně, tak tlačí úrokové sazby ještě dále dolů,“ dodává šéfredaktor Fincetra Petr Zámečník.
Podle generálního ředitele Hypoteční banky Jana Sadila by v roce 2016, kdy tedy budou úrokové sazby ještě stále na relativně nízkých úrovních, měly banky poskytnout hypotéky za 170 miliard korun. Zároveň očekává menší objem refinancovaných hypoték.
Kde se po 13 procentech vzaly nízké úrokové sazby?
V devadesátých letech se hypotéky stále pohybovaly nad deseti procenty, změna ale nastala s privatizací České spořitelny. Vláda si totiž jako jednu z podmínek privatizace stanovila i podporu hypotečního trhu. „A Erste Bank, která tehdy Českou spořitelnu koupila, nabídla jakési dotované hypotéky a ty začaly snižovat hypotékové sazby i u ostatních bank,“ vysvětluje Zámečník.
Co se týče mezievropského srovnání Česko svými úrokovými sazbami nijak nevybočuje. Například Britové mají úrok 1,5 procenta, ve Francii se půjčuje za 1,73 procenta a v sousedním Slovensku za 3,58 procenta.
Čísla ukazují, že Češi se v průběhu let přestali dluhů za bydlení tolik bát. „Tempem, kterým čerpáme hypoteční úvěr v České republice, rozhodně západní země doháníme,“ dodává Sadil. Zatímco za celý rok 1995 si Češi půjčili necelou miliardu, letos by to mělo být až 180 miliard. Rekordní byl zatím rok 2013, kdy banky poskytly 92 600 úvěrů za 149,3 miliardy korun.
Kromě nízkých úrokových sazeb by poskytovatelé hypoték mohli další klienty zaujmout i rychlostí, s kterou hypotéku schválí. Jak totiž konstatuje Ševčík, už před dvaceti lety například v Kanadě nebo Německu uměli celý proces schválení hypotéky zvládnout během patnácti minut. Stačilo, když člověk řekl, jak se jmenuje, poskytl identifikační údaje a uvedl, co chce koupit, a během patnácti minut byla na stole úvěrová smlouva. „Smlouvy už v té době schvaloval počítač,“ vysvětluje Ševčík.
V současné době si Češi mohou vybrat hypotéku u 18 bank. Za celých dvacet let poskytly české banky na bydlení 900 tisíc hypoték za více než 1,4 bilionu korun. Díky hypotékám tak bylo podle poradenské společnosti Fincentrum postaveno nebo zrekonstruováno už více než 750 tisíc nemovitostí.
