Trendem je nájemní bydlení. V nejisté situaci se lidé nechtějí nechat zatížit hypotékou

5 minut
Události: Nájemní bydlení je na vzestupu
Zdroj: ČT24

Trendem v bydlení je nyní přesun lidí do nájmů. Za uplynulý kvartál jich do pronajatých domů a bytů zamířilo o téměř 50 procent více než loni touto dobou. A klesají také ceny, nejvíce v Praze a Středočeském kraji, všímají si realitní kanceláře a zprostředkovatelské portály.

Byt v pražských Kobylisích, po rekonstrukci. Dříve by tu nájem stál 16 tisíc měsíčně. Teď je cena příznivější, konkrétně o dva tisíce korun nižší. 

Majitel bytu navíc očekává, že nového nájemníka velmi brzy vybere.

„Je historicky největší zájem, co vidíme, co míří do pronájmu. Lidé jsou v nepříznivé nebo nejasné finanční situaci, a tak se nechtějí zavázat hypotékou,“ uvedl generální ředitel Bezrealitky.cz Hendrik Meyer. 

Zlevňují i lákavé adresy

Nejvíce se mění Praha a střední Čechy. Tady nájmy rostly od roku 2014 prakticky neustále. Teď je to naopak. Nejvýrazněji zlevnily dražší byty v turisticky žádaných lokalitách. Skoro o pětinu. Centrum Prahy se tak částečně znovu zaplňuje dlouhodobými nájemníky.

Například Týnská ulička. Bydlení se tu nabízí za 15 tisíc měsíčně. O kousek dál, na Staroměstském náměstí, ceny také zamířily dolů. Příkladem může být byt, který z obývacího pokoje nabízí výhled na Týnský chrám, z koupelny zase na kostel svatého Jakuba. Padesát metrů čtverečních. Včetně záloh a spotřeb je nájemník na 20 tisících korun, přitom ještě před půlrokem by se pravděpodobně nedostal pod 25 tisíc.

Podobný pokles je možno zaznamenat i u další lákavé pražské adresy, na Vinohradech. Zde o deset až patnáct procent.

Nové byty v hlavním městě dál zdražují

Naopak nové byty v Praze na konci června zdražily o 7,3 procent na 115 600 korun za metr čtvereční, vyplývá ze studie společnosti Deloitte. Tempo růstu cen zůstává poslední rok zhruba stejné. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o šest procent na 6212.

  • V květnu a červnu developeři v Praze prodali 849 nových bytů, meziročně o 6,2 procenta méně. Nejvíce patřilo společnosti Central Group (133), následují Sekyra Group (113), Finep (104, YIT (71) a JRD (55).

Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů za posledních pět let o 95 procent. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení.

Nové projekty přinesly v květnu a červnu na pražský trh do přímé nabídky developerů 1698 bytů, meziročně téměř o polovinu více. Počet nových projektů stoupl zhruba o dvě třetiny na 23.

Praha v posledních letech čelí bytové krizi. Nedostatek bytů vyvolal prudký růst cen. Podle dřívější studie Deloitte ceny bytů v Praze ani v krátkodobém horizontu výrazně neklesnou, po odeznění krizových opatření proti šíření koronaviru budou dále růst. Ani v minulé krizi po roce 2008 byty výrazně nezlevnily. Jak uvedli analytici Deloitte, developeři spíše omezí nabídku, než aby prodávali se ztrátou.

Jak se žádalo o odklad nájmu

Lidé, kteří kvůli koronavirovým opatřením neměli na zaplacení nájmu, mohli navíc požádat až do konce července o jeho odklad. Například městská část Brno-střed vlastní kolem čtyř tisíc bytů. Obyvatelům možnost odkladu nájmů avizovala už na konci března. 

„V průběhu dubna se informovalo několik stovek našich nájemníků na podmínky, jak se dá žádat. Ve finále nám nakonec přišlo 12 reálných žádostí,“ uvedla tisková mluvčí radnice Kateřina Dobešová. Jedenácti z nich úřad vyhověl. 

Možnosti odkladu nájmů podle zákona využilo v celém Česku podobně ani ne pět desítek lidí. Neziskové organizace ale odhadují, že úpravu plateb si s majiteli bez asistence úřadů dohodly desítky tisíc nájemníků. A další statisíce podle nich odložily i splátky úvěrů. Analytici se obávají, že se řadě lidí nepodaří dluhy splácet.

„Vlna exekucí přijde až spíše na začátku roku 2021. Protože ještě do konce roku máme  moratorium na nájmy a pak bude několik měsíců prodleva, než věřitelé začnou vymáhat nesplácené úvěry,“ řekl analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Majitelé domů podali ústavní stížnost

Někteří majitelé nemovitostí však mají strach, že peníze dostanou pozdě, anebo vůbec. Zákon se jim nelíbí. „Přenáší odpovědnost přímo na určitou úzkou skupinu lidí, což jsou pronajímatelé, bez jakékoliv kompenzace. To prostě není možné z ústavněprávního hlediska, z principu vlastnických práv,“ uvedl k tomu místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Milan Krček. 

Sdružení proto podalo ústavní stížnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...