Trendem je nájemní bydlení. V nejisté situaci se lidé nechtějí nechat zatížit hypotékou

Nahrávám video

Trendem v bydlení je nyní přesun lidí do nájmů. Za uplynulý kvartál jich do pronajatých domů a bytů zamířilo o téměř 50 procent více než loni touto dobou. A klesají také ceny, nejvíce v Praze a Středočeském kraji, všímají si realitní kanceláře a zprostředkovatelské portály.

Byt v pražských Kobylisích, po rekonstrukci. Dříve by tu nájem stál 16 tisíc měsíčně. Teď je cena příznivější, konkrétně o dva tisíce korun nižší. 

Majitel bytu navíc očekává, že nového nájemníka velmi brzy vybere.

„Je historicky největší zájem, co vidíme, co míří do pronájmu. Lidé jsou v nepříznivé nebo nejasné finanční situaci, a tak se nechtějí zavázat hypotékou,“ uvedl generální ředitel Bezrealitky.cz Hendrik Meyer. 

Zlevňují i lákavé adresy

Nejvíce se mění Praha a střední Čechy. Tady nájmy rostly od roku 2014 prakticky neustále. Teď je to naopak. Nejvýrazněji zlevnily dražší byty v turisticky žádaných lokalitách. Skoro o pětinu. Centrum Prahy se tak částečně znovu zaplňuje dlouhodobými nájemníky.

Například Týnská ulička. Bydlení se tu nabízí za 15 tisíc měsíčně. O kousek dál, na Staroměstském náměstí, ceny také zamířily dolů. Příkladem může být byt, který z obývacího pokoje nabízí výhled na Týnský chrám, z koupelny zase na kostel svatého Jakuba. Padesát metrů čtverečních. Včetně záloh a spotřeb je nájemník na 20 tisících korun, přitom ještě před půlrokem by se pravděpodobně nedostal pod 25 tisíc.

Podobný pokles je možno zaznamenat i u další lákavé pražské adresy, na Vinohradech. Zde o deset až patnáct procent.

Nové byty v hlavním městě dál zdražují

Naopak nové byty v Praze na konci června zdražily o 7,3 procent na 115 600 korun za metr čtvereční, vyplývá ze studie společnosti Deloitte. Tempo růstu cen zůstává poslední rok zhruba stejné. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů meziročně stoupl o šest procent na 6212.

  • V květnu a červnu developeři v Praze prodali 849 nových bytů, meziročně o 6,2 procenta méně. Nejvíce patřilo společnosti Central Group (133), následují Sekyra Group (113), Finep (104, YIT (71) a JRD (55).

Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů za posledních pět let o 95 procent. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení.

Nové projekty přinesly v květnu a červnu na pražský trh do přímé nabídky developerů 1698 bytů, meziročně téměř o polovinu více. Počet nových projektů stoupl zhruba o dvě třetiny na 23.

Praha v posledních letech čelí bytové krizi. Nedostatek bytů vyvolal prudký růst cen. Podle dřívější studie Deloitte ceny bytů v Praze ani v krátkodobém horizontu výrazně neklesnou, po odeznění krizových opatření proti šíření koronaviru budou dále růst. Ani v minulé krizi po roce 2008 byty výrazně nezlevnily. Jak uvedli analytici Deloitte, developeři spíše omezí nabídku, než aby prodávali se ztrátou.

Jak se žádalo o odklad nájmu

Lidé, kteří kvůli koronavirovým opatřením neměli na zaplacení nájmu, mohli navíc požádat až do konce července o jeho odklad. Například městská část Brno-střed vlastní kolem čtyř tisíc bytů. Obyvatelům možnost odkladu nájmů avizovala už na konci března. 

„V průběhu dubna se informovalo několik stovek našich nájemníků na podmínky, jak se dá žádat. Ve finále nám nakonec přišlo 12 reálných žádostí,“ uvedla tisková mluvčí radnice Kateřina Dobešová. Jedenácti z nich úřad vyhověl. 

Možnosti odkladu nájmů podle zákona využilo v celém Česku podobně ani ne pět desítek lidí. Neziskové organizace ale odhadují, že úpravu plateb si s majiteli bez asistence úřadů dohodly desítky tisíc nájemníků. A další statisíce podle nich odložily i splátky úvěrů. Analytici se obávají, že se řadě lidí nepodaří dluhy splácet.

„Vlna exekucí přijde až spíše na začátku roku 2021. Protože ještě do konce roku máme  moratorium na nájmy a pak bude několik měsíců prodleva, než věřitelé začnou vymáhat nesplácené úvěry,“ řekl analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Majitelé domů podali ústavní stížnost

Někteří majitelé nemovitostí však mají strach, že peníze dostanou pozdě, anebo vůbec. Zákon se jim nelíbí. „Přenáší odpovědnost přímo na určitou úzkou skupinu lidí, což jsou pronajímatelé, bez jakékoliv kompenzace. To prostě není možné z ústavněprávního hlediska, z principu vlastnických práv,“ uvedl k tomu místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Milan Krček. 

Sdružení proto podalo ústavní stížnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 2 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.