Piráti se pokusili o prolomení mlčenlivosti advokátů, přestože neexistuje žádná stížnost, že by bránila vyšetření nějakého daňového úniku, uvedl advokát Tomáš Sokol v pořadu Devadesátka ČT24. Šlo by o prolomení ochrany soukromí a jedné z jistot, kterou občané mají, doplnil člen poslaneckého klubu ODS Vojtěch Munzar. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek svůj pozměňovací návrh k novele daňového řádu hájil tím, že měl zamezit únikům přes 50 miliard korun ročně do zahraničí.
Tomáš Sokol kritizoval nápad Pirátů prolomit mlčenlivost advokátů
Devadesátka ČT24: Prolomení mlčenlivosti advokátů? (zdroj: ČT24)
Poslanci ve středu v závěrečném hlasování zamítli sporný a kritizovaný návrh Pirátů, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní. Kritizovala to nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory. Pro návrh hlasovala s Piráty jen část klubů ANO a KSČM. Obě frakce byly při hlasování rozděleny zhruba na poloviny, někteří poslanci ANO nehlasovali vůbec.
Sněmovna schválila v novele daňového řádu, že banky, spořitelní a úvěrová družstva nebo platební společnosti budou muset poskytovat úřadům údaje vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz pro mezinárodní i tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní.
Piráti navrhovali prolomit advokátní mlčenlivost „v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 tisíc korun“.
Občan by podle Sokola musel (v případně schválení návrhu Pirátů) počítat s tím, že by advokát, pokud by o to byl požádán (daňovou správou), „občana prásknul“. Podle místopředsedy České advokátní komory by došlo k redukci občanských práv, mezi která patří i to, že občan může se svým advokátem konzultovat, jestli se například nedopustil nějakého daňového deliktu.
Munzar řekl, že sněmovna schvalovala zavádění evropské směrnice do českého řádu. Vláda však šla v požadavcích nad směrnici a Piráti pak ještě dál. Nešlo pak už o mezistátní výměnu informací mezi daňovými orgány, jak chce směrnice, ale o to, že by finanční správa dostala nové nástroje, jak kontrolovat potenciální neplnění daňových povinností. Poslanec ODS kritizoval i vágnost návrhů Pirátů. Doplnil, že například u daně z přidané hodnoty může snadno dojít k neplnění lhůt. Návrh podle něho neobsahuje žádné detaily, žádné kontrolní mechanismy a nechává prostor pro libovůli úředníků.
Hra o velké obchodní transakce
Michálek argumentoval, že by se návrh týkal jen obchodních případů, ne třeba rozvodových záležitostí. Zmiňoval roli advokáta při zakládání právnických společností, svěřenských fondů či třeba při vytváření organizačních schémat, která se dají zneužít k nelegálním daňovým optimalizacím.
Složité organizační struktury mají ztížit cestu k odhalení pravého vlastníka. Bez prolomení advokátní mlčenlivosti se podle Michálka nedá rozklíčovat, kudy tečou peníze. Zmínil například kauzu Panama Papers.
Dodal, že na návrhu spolupracoval s ministerstvem financí. Dopadl by prý jen na procento nejbohatších občanů. Michálek se domnívá, že vláda si netroufne právě na velké firmy. Sporná a často diskutovaná hranice 500 tisíc korun podle něho odpovídá dle platného trestního zákoníku zločinu krácení daně.
Sokol uvedl, že za loňský rok podávala Česká advokátní komora Finančnímu analytickému úřadu 37 hlášení na podezřelé obchody a nikdo si podle něho nestěžoval, že je to málo, že je to nedostatečné.
Jak to všechno začalo a proč se to stupňovalo?
Účelem novely bylo zavést do českého práva novou evropskou směrnici DAC5 a s ní i povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz.
Tyto instituce už dnes dané údaje poskytují Finančnímu analytickému úřadu. Nově měly být poskytovány i pro mezinárodní správu peněz.
Pravomoci FAÚ
České ministerstvo financí však nad rámec evropské směrnice chtělo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní.
Dalším vystupňováním pak byl pozměňovací návrh Pirátů (předložil jej šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek), který by rozšířil povinnost poskytovat údaje pro tuzemskou správu daní i na profese advokátů, notářů, exekutorů nebo daňových poradců.
Týkat se to mělo podle návrhu daňových úniků nad půl milionu korun.
Na tento návrh ostře reagovaly Česká advokátní komora, Notářská komora ČR či Komora daňových poradců ČR.
Poslaly poslancům společný dopis. Uvedly v něm, že jde o návrh „bezprecedentně prolamující advokátní mlčenlivost“ a že by to znamenalo „protiústavní zásah do zákonem stanovené advokátní mlčenlivosti“.