Textilka Veba čelí insolvenci kvůli nesplaceným úvěrům u Raiffeisenbank

Jedna z největších českých textilek Veba z Broumova na Náchodsku čelí insolvenci. Její úpadek u Krajského soudu v Hradci Králové žádá banka Raiffeisenbank, u níž má Veba nesplacené úvěry. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku.

Mluvčí Veby Monika Mrštinová ČTK řekla, že do společnosti kapitálově vstoupí jako investor podnikatel Otakar Moťka. Podniku by měl poskytnout finanční injekci ve stovkách milionů korun a tím mu pomoci překonat jeho problémy. Veba již s Moťkou podepsala dohodu.

„Zájem pana Moťky o vstup do naší společnosti je výbornou zprávou a potvrzením toho, že jsme na správné cestě. Jsem si jistý, že v nejbližší době dotáhneme dohody s věřiteli a nastartujeme tak další rozvoj a růst,“ uvedl k dohodě s Moťkou finanční ředitel Veby Miloslav Geisler.

Insolvenční návrh ze strany banky označil za překvapení. „Se všemi věřiteli dlouhodobě a pravidelně jednáme. Drtivá většina z nich proto vstup pana Moťky do Veby podporuje. Je to totiž jednoznačně nejlepší řešení pro naši společnost a zaměstnance,“ uvedl Geisler.

Veba podle údajů z insolvenčního návrhu Raiffeisenbank dluží této bance přibližně čtvrt miliardy korun. Raiffeisenbank také uvedla, že mezi další věřitele Veby patří například Komerční banka, ČSOB, Citibank Europe a UniCredit Bank Czech and Slovakia.

Moťka, který v minulosti restrukturalizoval například Sklárny Kavalier nebo strojírny Kovopol v Polici nad Metují, v tiskové zprávě Veby uvedl, že podání insolvenčního návrhu na jeho zájmu o vstup do Veby nic nemění. „Společně s Vebou i věřiteli usilovně vyjednáváme a pracujeme na dohodě, která společnosti zajistí stabilitu. Jsem do tohoto projektu připravený vložit veškeré své zkušenosti i finanční prostředky v řádu stovek milionů korun,“ uvedl Moťka.

Problémy firmě přinesl pokles prodejů na africkém trhu

Veba, jejímž hlavním produktem je takzvaný africký brokát, zaměstnává přibližně osm set lidí. Do problémů se firma dostala v letech 2015 a 2016, když kvůli radikálnímu poklesu prodejů na svém hlavním africkém trhu nebyla schopna plně hradit úvěry.

Z rekordních tržeb v roce 2014 ve výši 2,2 miliardy korun se odbyt podniku do roku 2016 propadl na 812 milionů korun. Za léta 2015 a 2016 Veba utrpěla souhrnnou ztrátu téměř 300 milionů korun. Hlavními akcionáři Veby jsou prostřednictvím společnosti Incot nejvyšší manažeři podniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...